Adobe Acrobat 6 a PDF/X: Praxe - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

Navigace:  » Úvodní stránka  » Rubriky  » Go verze  

9. června 2003, 00.00 | Jakými konkrétními postupy se zpracovává PDF/X v novém Acrobatu? A co je třeba udělat
pro nasazení uvedené kombinace v polygrafické praxi?

V předchozí části tohoto článku jsme se pokusili především na obecné bázi vysvětlit základní principy, spojené s použitím "pre-pressově bezpečného" formátu PDF/X v Adobe Acrobatu 6 Professional. Nyní bychom se rádi věnovali jednak přiblížení konkrétních postupů, jakými se s PDF/X v Acrobatu pracuje, a dále se zamysleli nad tím, co je vlastně zapotřebí k využití uvedené kombinace v praxi.

Tvorba v Distilleru

Základní možností, jak v rámci Acrobatu vytvořit soubor kompatibilní s PDF/X (1a nebo 3), je převod postscriptového souboru do PDF pomocí Acrobat Distilleru. (Utilita PDMaker převod do PDF/X nepodporuje.) Nejsnazší cestu k vytvoření PDF/X v tomto programu pak poskytuje využití připravených konfiguračních sad (Adobe PDF settings) pro obě podporované verze PDF/X. Za ideálního stavu tedy uživatel zvolí jednu z konfigurací a dále se o nic nestará. Někdy je ovšem zapotřebí parametry převodu doladit, a to zvláště v případě, že převáděný postscriptový soubor postrádá některé relevantní informace. V takovémto případě je třeba, aby uživatel přešel na kartu PDF/X v nastaveních Distilleru (viz. následující screenshot).

Nastavení pro PDF/X v Acrobat Distilleru.

Co vše lze s pomocí uvedené karty kontrolovat? Především výpis protokolu, který informuje o tom, zda je soubor kompatibilní s jednou či druhou z uvedených verzí PDF/X či případně s oběma (zaškrtnutí odpovídajících políček). V případě, že převáděný soubor nárokům nevyhoví (When not compliant), lze určit, zda se má přesto PDF soubor vytvořit nebo jen vypsat chybové hlášení. Další skupina voleb se týká nastavení tzv. Media-, Trim- a BleedBoxu (význam uvedených parametrů jsme vysvětlili v minulé části tohoto článku) - nastavení posunů zde ovlivní výstup a dokončovací zpracování dokumentu.

Poslední skupina voleb umožňuje nastavit výchozí hodnoty, které se převezmou v případě, že nejsou již vloženy do převáděného postcriptového souboru. Položka OutputIntent Profile Name zde určuje buďto ICC-registrovanou sadu tiskových podmínek nebo ICC profil, který se má připojit k dokumentu, případně lze též specifikovat URL webovské stránky, obsahující bližší popis dané sady podmínek (RegistryName). V poli Output Condition je pak možno k dokumentu připojit stručný textový popis požadavků na výstup. Položka Trapped indikuje, zda je v dokumentu použit trapping či nikoli (tj. uživatel musí vědět, jak tomu v reálu je).

Převodní pravidla Distilleru lze i pro PDF/X ukládat v podobě sady nastavení.

Nastavení většiny z právě popsaných parametrů je (spolu s jinými nastaveními na ostatních kartách, týkajícími se například rozlišení obrázků apod.) pochopitelně velmi úzce spojeno s podmínkami daného workflow a musí si je tedy mezi sebou ujasnit jednotlivé zúčastněné subjekty. Je-li soubor zasílán "naslepo" na pracoviště, které pouze deklaruje, že přijímá dokument v PDF/X-1a či PDF/X-3, je nejlepší nechat nastavení na výchozích hodnotách a případně nastavit pouze to, co je skutečně požadováno. Změněná nastavení pak lze pro dané podmínky uložit a sdílet v podobě zvláštní konfigurační sady.

Preflight

S PDF/X lze dále pracovat pomocí preflightových nástrojů. Podpora preflightu na úrovni zabudovaných funkcí je v Acrobatu rovněž novinkou a zasloužila by podrobnější výklad. Na tomto místě se ovšem spokojíme pouze s naznačením způsobu, jakým přichází preflight ke slovu v případě PDF/X.

Především připomeňme, že se pod pojmem preflight rozumí kontrola souborů vůči zadaným kritériím. V případě Acrobatů se tato kritéria ukládají v podobě sad pravidel do tzv. profilů. (Převzata je preflightová technologie společnosti Callas Software.) Mimo jiných přitom mají uživatelé k dispozici i přednastavené profily pro PDF/X-1a i PDF/X-3. Na jejich základě mohou tedy aktuální dokument (nebo více souborů dávkově) zkontrolovat na shodu s jednou či druhou verzí standardu. Pokud soubor nastaveným kritériím vyhovuje, lze k němu připojit ICC OutputIntent a případný další popis zakázky, určený pro příjemce souboru a poté jej uložit jako dokument v dané verzi PDF/X. (Od normálních PDF souborů se odlišuje příponou.) Mimo parametrů, spojených s PDF/X, lze dále v PDF/X profilech provést kontrolu počtu separačních plátů a dále rozlišení polotónové a bitmapové grafiky. Pokud ovšem soubor zadaným kritériím nevyhoví, Acrobat jej nedokáže odpovídajícím způsobem opravit, takže ke slovu musí přijít buďto nová distillace s lépe nastavenými parametry nebo nástroje jiných výrobců (Enfocus, Apago aj.).

Ukázka preflightového nastavení pro uložení do PDF/X.

Odpovídající nástroje pak umožňují i extrahování vloženého ICC profilu, který může být poté využit ke správě barev na pracovišti příjemce nebo též převod PDF/X souboru do "normální" podoby (tj. výše popsané vložené informace se z dokumentu odstraní). Uživatel má konečně k dispozici i možnost vytvoření vlastních modifikovaných profilů pro nejrůznější vlastní účely.

Závěrem aneb jak využít PDF/X v Acrobatu prakticky

Možnost bezpečné výměny pre-pressových podkladů je samozřejmě i v tuzemských provozech lákavá. Navíc je docela dobře možné, že již zanedlouho bude některá z podob PDF/X závazným standardem pro předávání podkladů, a to zvláště v rámci velkých provozů USA či západní Evropy, přičemž uvedený trend by se posléze mohl promítnout i v naší polygrafii. Jak jsme se ovšem pokusili v předchozím výkladu naznačit, i zdánlivě sevřená specifikace PDF/X ponechává ještě značnou dávku volnosti, která může leckdy přinést komplikace a kterou je třeba ošetřit v podobě vlastních uživatelských nastavení. Ta by přitom měla být vždy konzultována mezi jednotlivými pracovišti daného workflow. Pro konkrétní návody a postupy se tedy jistě vyplatí sledovat jednak servery jednotlivých verzí PDF/X (PDF/X-1a, PDF/X-3), tak i některých nezávislých výrobců, pohybujících se v uvedené sféře.

Poněkud problematická se nám každopádně zdá být cenová otázka. Distillace i preflight PDF/X jsou totiž možné pouze v cenově nejvyšší verzi Adobe Acrobatu 6, tedy verzi Professional. Je přitom otázkou, nakolik by si řada uživatelů, kterým jinak funkcemi plně dostačuje verze Standard, nepořizovala Acrobat Professional jen kvůli PDF/X. Jak se tedy zdá, zůstává zde otevřen prostor pro třetí výrobce, kteří by (po vzoru Enfocusu, který pro své Certified PDF Workflow nabízí bezplatný plugin do prostředí Acrobatu či Readeru nebo Callas Software, poskytujícího zdarma PDF/X-3 Inspectora) poskytli nástroje, umožňující sice jen dílčí, ale zato bezplatné či cenově méně náročné využití PDF/X.