Flexotisk už dávno není pouhé razítko - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

Odběr fotomagazínu

Fotografický magazín "iZIN IDIF" každý týden ve Vašem e-mailu.
Co nového ve světě fotografie!

 

Zadejte Vaši e-mailovou adresu:

Kamarád fotí rád?

Přihlas ho k odběru fotomagazínu!

 

Zadejte e-mailovou adresu kamaráda:

Soutěž

Sponzorem soutěže je:

IDIF

 

Kde se koná výstava fotografií Luďka Vojtěchovského?

V dnešní soutěži hrajeme o:



Ze společnosti

Flexotisk už dávno není pouhé razítko

26. dubna 1999, 00.00 | Polygrafické SOU Svoboda pořádá každý měsíc semináře z oblasti polygrafie. O čem se povídalo na tom posledním?

Patnáctého dubna se v polygrafickém SOU Svoboda v Petrovicích konal další z řady odborných seminářů polygrafických pracovníků, tentokrát zaměřený na oblast dynamicky se rozvíjející tiskové techniky - flexotisku. Tři přednášející seznámili třicítku přítomných s historií a současností flexotisku a nastínili, kam se bude tato oblast polygrafie ubírat v dalším století. Mezi posluchači byli ale převážně jen žáci místního odborného učiliště, jakoby o flexotisk nebyl mezi odbornou veřejností žádný zájem.

První část odborného semináře zahájil ing. Josef Macháň, odborník, který se flexotiskem zabývá již řadu let a tuto techniku mimo jiné vyučoval na vysoké škole. Přednášku otevřel srovnáním flexotisku s ostatními tiskovými technikami, přičemž zdůraznil úlohu tohoto způsobu tisku a zejména jeho rostoucí podíl na celé oblasti polygrafie. Zatímco podíl ofsetu a hlubotisku mírně klesá, knihtisk pomalu vyklízí své pozice a stává se technikou sloužící ponejvíce speciálním účelům, flexotisk je stále důležitější. Především proto, že v posledních letech doznala obrovský rozmach oblast obalové techniky - a to je právě to pole, na němž flexotisk boduje. Za hlavní výhody flexotisku označil ing. Macháň zejména možnost libovolné změny tiskového raportu, tedy obvodu tiskového válce, nebo nekonečný (bezešvý) tisk. Posledně jmenovaná je vlastnost, kterou má pouze hlubotisk a flexotisk. Další jedinečnou vlastností je schopnost potiskovat jakékoli materiály, nikoliv pouze papír. To je také důležité pro oblast obalové techniky, kde se velmi často vyžaduje tisk na různé kovové nebo plastové fólie. Často se také žádá, aby tisková sekce byla při výrobě přímo součástí výrobní linky, což je další výhoda, kterou flexotisk disponuje. Nezřídka dochází i ke kombinaci flexotisk-hlubotisk, zejména při zušlechťování povrchů potiskovaných materiálů, z nichž se vyrábí přímo obaly, u kterých se požaduje nepropustnost, odolnost vůči mastnotě či. vzduchotěsnost po uzavření. Jednou z výhod je i to, že je zde možno používat vodou ředitelné barvy a barvy, které rychle zasychají. Právě jejich rychlé zasychání a možnost okamžitého mechanického zpracování je důležitou předností této tiskové techniky a je rovněž předpokladem pro to, aby se tyto tiskové jednotky integrovaly do výrobních linek, neboť mohou i při značné rychlosti výroby plnit všechny požadavky na ně kladené.

Když se přednášející zmiňoval o budoucnosti, uvedl, že se předpokládá pokles klasických tiskových technik až na 65 %, jejich pozice by měl částečně převzít elektronický a digitální tisk, svoji roli by měl sehrát i tryskový tisk a značnou měrou by se měl na budoucí polygrafické výrobě podílet flexotisk, neboť obalová technika je tou oblastí, která poroste stále dynamičtěji. Flexotisk se musel ve svém vývoji vypořádat s několika obtížemi. Například se skutečností, že v obalové technice není tisk hlavním kritériem pro trh. Nejdůležitější jsou obalově funkční vlastnosti, teprve v druhé řadě přichází na řadu potiskovatelnost. Proto si musel flexotisk své místo mezi ostatními tiskovými technikami těžko vybojovávat.

U obalů se klade důraz na grafické řešení. Dnešní návrháři si musejí poradit nejen s barevností a vyvážeností návrhu, ale také brát zřetel na to, že objekt, který navrhují, není rovinný. Musí zvážit, jak bude prostorově vypadat, kde budou hrany a zlomové části obalu. Dále se také zdůrazňuje požadavek mnohaletých konstantních výsledků. Některé firmy používají stejný druh obalu po mnoho roků (Coca-Cola) a barevnost se nesmí rok od roku lišit. V této oblasti je také nutné počítat s tím, že se potiskávají i nasákavé materiály, lepenky. Povrch takového materiálu je třeba nejprve uzavřít (např. lakováním) a pak teprve tisknout. Vyskytují se rovněž požadavky na kvalitní a rozpoznatelný tisk EAN kódu, který se stává zejména v poslední době důležitým kritériem při posuzování kvality obalu.

Když ing. Macháň hovořil o historii flexotisku, připomněl její začátky spadající do doby kolem roku 1890. Tato technika ještě do roku 1964 nesla označení gumotisk nebo anilínový tisk, díky tehdy používaným anilínovým barvám, na světle velice nestálým. Teprve od roku 1965 se díky Evropské komisi pro tisk nazývá flexotiskem. Flexotisk se od počátku potýkal s problémem tzv. zdvojených okrajů, čehož byla příčinou pružná tisková forma. Při tisku se vždy část barvy vytlačila přes tiskový okraj a vznikal ještě jeden reliéf. Definitivní odstranění tohoto nedostatku přineslo až zavedení rastrového, aniloxového válce, který se dodnes používá a jeho kvalita je jedním z hlavních kritérií kvality výsledného tisku. V sedmdesátých letech tohoto století dochází k rozvoji výroby plastů, tím také k vývoji nových strojů, a flexotisk začíná nabývat na významu. Další vývoj se pak soustředil na kvalitní stěrací nůž, jenž měl za úkol setřít přebytečnou barvu před tiskem podobně, jako je tomu u hlubotisku. Zvažovaly a zkoušely se možnosti umístění tohoto stěrače po směru otáčení válce, proti směru a nakonec zvítězila kombinace obou těchto způsobů; princip, při kterém dochází k nejdokonalejšímu nanesení barvy.

Další část přednášky se týkala tiskových barev pro flexotisk, založených na vodové bázi. Ing. Pavel Balloš nejprve připomněl způsoby zasychání barvy - tedy fyzikální, kdy k fixaci barvy do potiskovaného materiálu dochází převážně odpařením a zapíjením do struktury materiálu, a chemické, při němž polymerizují jednotlivé složky barvy a vznikají tak nové chemické látky. Flexo barvy zasychají fyzikálně a skládají se z pigmentových složek, pojiva, rozpouštědel a pryskyřic. Přidávají se do nich také aditiva, zlepšující některé specifické tiskové vlastnosti. Ing. Balloš se dále zabýval vlastnostmi jednotlivých barevných složek, jejich vlivem na výsledné vlastnosti tiskoviny, přičemž připomněl, že dnes se jako barvotvorná složka již téměř výhradně používají lépe zpracovatelné organické pigmenty, které ale tvoří hrubé shluky molekul. Proto je třeba při výrobě barev tyto hrubé částečky rozemílat, třít a zjemnit jejich strukturu, protože nános barvy na potiskovaném materiálu není větší než několik mikronů. Barvy používané dnes ve všech oblastech polygrafického průmyslu jsou většinou transparentní, proto musí být jejich pigmentace dostatečná.

Závěrečnou část přednášky zahájil ing. Krígl: vysvětlil princip flexotisku a za doprovodu promítaných obrázků objasnil, jak dochází k tisku a co všechno má vliv na kvalitu finálního výrobku. Zastavil se u způsobu zhotovování tiskové formy a aniloxového válce a materiálů, ze kterých se válec vyráběl dříve a vyrábí nyní. Zdůraznil vhodnost keramického materiálu používaného v poslední době a promluvil o tom, jaký vliv měl na kvalitu tisku vývoj a používání laseru CO2, kterým se nyní tiskové jamky do válce vypalují. Také se zmínil o důležitosti tvaru tiskové jamky, která od původní pětačtyřicetistupňové přešla k šedesátistupňové, při níž se dosahuje nejlepších výsledků. Také hovořil o hodnotách tiskového rastru a rastru aniloxového válce, jejichž nesprávná kombinace může zapříčinit vznik moaré.

Závěr opět patřil pozvánce na další seminář, který se bude konat v květnu. Bližší informace naleznete na adrese: http://www.psou.cz/.

PAVEL ŠTĚDRÝ

Tématické zařazení:

 » Rubriky  » Polygrafie  

 » Rubriky  » Ze společnosti  

Poslat článek

Nyní máte možnost poslat odkaz článku svým přátelům:

Váš e-mail:

(Není povinný)

E-mail adresáta:

Odkaz článku:

Vzkaz:

Kontrola:

Do spodního pole opište z obrázku 5 znaků:

Kód pro ověření

 

 

 

 

 

Přihlášení k mému účtu

Uživatelské jméno:

Heslo: