Pár tipů pro InDesign: Nastavení (2) - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

Odběr fotomagazínu

Fotografický magazín "iZIN IDIF" každý týden ve Vašem e-mailu.
Co nového ve světě fotografie!

 

Zadejte Vaši e-mailovou adresu:

Kamarád fotí rád?

Přihlas ho k odběru fotomagazínu!

 

Zadejte e-mailovou adresu kamaráda:

Soutěž

Sponzorem soutěže je:

IDIF

 

Jaký fotograf/ka získal/a cenu za nejpopulárnější příspěvek v Nikon Photo Contest?

V dnešní soutěži hrajeme o:



Software

Pár tipů pro InDesign: Nastavení (2)

2. března 2007, 00.00 | V druhém díle našeho článku o nastaveních InDesignu bude naše pozornost nejprve věnována postupům pro tvorbu výchozích nastavení na úrovni aplikace a dokumentu. Zabývat se pak budeme i návody pro uchování a přenos nastavení tabulek a vrstev a dále rovněž tvorbou uživatelských formátů stránky.

V druhém díle našeho článku o nastaveních InDesignu bude naše pozornost nejprve věnována postupům pro tvorbu výchozích nastavení na úrovni aplikace a dokumentu. Zabývat se pak budeme i návody pro uchování a přenos nastavení tabulek a vrstev a dále rovněž tvorbou uživatelských formátů stránky.

Nastavení na úrovni aplikace

V InDesignu lze nastavení jeho parametrů používat na úrovni aplikace a dále na úrovni jednotlivých dokumentů. Nastavení na úrovni aplikace jsou přitom použita jako výchozí u všech dokumentů, které uživatel otevře v prostředí InDesignu jako nové. Postup, jak nastavení na úrovni aplikace změnit - a tak si je přizpůsobit svým požadavkům, je následující: spustíme InDesign bez jediného otevřeného dokumentu a pak nastavíme dle svých požadavků parametry dostupné v předvolbách, dialozích vyvolaných s pomocí jiných příkazů či na paletách. Vše, co není v daném stavu "zašeděno", tj. je aktivní, je nám takto k dispozici. Kromě samotných předvoleb ze skupiny Předvolby (Preferences) lze tedy například určovat (nebo i pomocí odpovídajících nástrojů z jiných dokumentů načíst) výchozí barvy vzorníku, odstavcové, znakové či objektové styly, přednastavení dokumentu, tisku, exportu do PDF či sloučení průhlednosti atp. Dále lze takto určit předvolby jednotlivých nástrojů, tj. zvolíme požadovaný nástroj na paletě Nástroje (Tools) a poté na paletě Ovládání (Control) nastavíme požadované hodnoty, jež budou platit coby výchozí. Podrobněji se ke konkrétním hodnotám nastavení daného typu dostaneme v příští části tohoto článku.

idpred2-1f.jpg

Co je poté důležité, neměli bychom zapomenout po provedení nastavení InDesign ihned ukončit – teprve tak dojde k uložení nových hodnot. Vyplatí se zálohovat si bezprostředně poté soubory InDesignu: InDesign Defaults a InDesign SavedData, ve kterých jsou daná nastavení uložena. Více jsme si o daných souborech a práci s nimi řekli v minulé části tohoto článku.

Nastavení na úrovni dokumentu

Pokud již uživatel pracuje na konkrétním dokumentu, může vyžadovat, aby určité nástroje používaly trvale jiné nastavení, než je to výchozí pro aplikaci. Způsob, jak daný problém řešit, je velmi jednoduchý: nejprve je zapotřebí, aby v danou chvíli nebyl v InDesignu vybrán žádný objekt – nejsnáze toho dosáhneme klepnutím mimo aktivní plochu dokumentu. Poté provedeme požadovaná nastavení. Ta jsou od této chvíle pro daný dokument výchozí.

Předvolby pro tabulky

I když InDesign výše naznačeným postupem dovoluje kontrolovat skutečně hodně parametrů, s některými si neporadí – resp. nedovolí nastavit uživatelská výchozí nastavení. I v takových situacích si je možno poradit, jak si nyní ukážeme pro tabulky a vrstvy.

V případě tabulek lze k uložení odpovídajících voleb použít buďto knihoven, nebo výstřižků. V případě knihoven je pak asi vhodné si vytvořit celou novou knihovnu pro uživatelská nastavení tabulek různých typů (příkaz Soubor-Nový-Knihovna; File-New-Library). Poté co má uživatel danou knihovnu otevřenu v prostředí InDesignu, vybere textový rámeček s tabulkou obsahující jím požadovaná nastavení a tento buď přetáhne na paletu dané knihovny, nebo na této paletě stiskne tlačítko Nová položka knihovny (New Library Item). Tím se nastavení dané tabulky uloží do knihovny. Poklepáním na danou položku knihovny pak lze vyvolat informační dialog, ve kterém se nastaví bližší informace ohledně tabulky (například účel jejího využití, podrobnější popis parametrů apod.). Do jiného či téhož layoutu pak lze danou tabulku umístit přetažením odpovídajícího knihovního prvku.

idpred2-2f.jpg

idpred2-3f.jpg

Obdobně funguje práce s výstřižky (snippets), které jsou novou technologií nabídnutou v rámci InDesignu CS2 (knihovny fungují i v CS verzi). Poté, co vybereme rámeček s požadovanou tabulkou, vytvoříme jeho výstřižek tím, že jej přetáhneme na pracovní plochu nebo do okna Bridge. Vhodným pojmenováním pak opět můžeme naznačit obsah dané tabulky, její poslání apod. Do layoutu umístíme tabulku z výstřižku tak, že výstřižek přetáhneme z jeho umístění na požadovanou stránku. Rámeček s tabulkou se přitom umístí na stejnou pozici, na jaké byl v původním dokumentu – zde je rozdíl proti použití knihovny, která dovoluje rámeček umístit na libovolnou pozici stránky (včetně původní, pokud na paletě knihovny použijeme příkaz Vložit prvky - Place Items). Použití té či oné metody záleží na situaci, práce s knihovnami je pohodlnější, výstřižky se zase snáze sdílejí, nezabírají tolik místa atp. Obvykle platí, že knihovny se hodí, pokud potřebujeme uchovávat mnoho odlišných objektů daného typu, výstřižky jsou vhodné pro několik málo objektů. Jinak je ještě třeba říci, že zvláště knihovny jsou velmi zajímavým nástrojem, který dovoluje snadno přenášet mezi dokumenty všemožné prvky a nastavení, včetně třeba barev vzorníku, stylů, vrstev (viz dále) atp. – podrobněji se ke knihovnám hodláme vrátit ve zvláštním článku.

Ještě jinou možnost uchování nastavení tabulek slibují styly tabulek a buněk v komerčním pluginu TableStyles and CellStyles společnosti Teacup Software. Další cestu (obvykle zdarma, ale s potřebou programovat) pak nabízí skripty InDesignu – obecné možnosti jsme naznačili v rámci našeho seriálu o skriptování InDesignu.

Předvolby pro vrstvy

Uživatel může také požadovat použití určité sestavy vrstev. U několika málo je snadno vytvoří vždy znovu, v případě několika desítek se ovšem může jednat o náročnou, zdlouhavou a hlavně zbytečnou práci. Opět zde pomůže nasazení knihoven či výstřižků. Daný postup začíná u dokumentu, z kterého chceme převzít danou sestavu vrstev (je zapotřebí, aby ty vrstvy, které chceme přebírat, byly viditelné a odemčené). Na tyto vrstvy si rozkopírujeme určitý objekt – je lhostejné, jestli půjde třeba o vyplněný rámeček, čáru či cokoli jiného – a to následovně: Poté, co daný objekt vytvoříme na první vrstvě a máme jej zde zobrazený, přetáhneme postupně malý čtvereček indikující tento objekt na paletě Vrstvy (Layers) mezi řádky ostatních požadovaných vrstev, a to se stisknutou klávesou Alt.

idpred2-4f.jpg

Poté, co je zkopírování provedeno, přepneme na Nástroj pro výběr a pak se stisknutou klávesou Ctrl táhneme výběr přes daný objekt. Tím se provede vybrání objektu na všech vrstvách (indikátor objektu – čtvereček – se objeví ve všech řádcích vrstev). Takto vybraný objekt nyní buďto umístíme do knihovny, nebo z něj vytvoříme výstřižek (viz postupy popsané výše).

idpred2-5f.jpg

Od této chvíle můžeme přes takto uložený objekt přenášet jeho nastavení vrstev. A to tak, že nejprve v cílovém dokumentu zapneme na paletě Vrstvy volbu Vkládat do stejné vrstvy (Paste Remembers Layers). Poté, co objekt přetáhneme z knihovny či s výstřižkem do dokumentu, přenesou se všechny jeho vrstvy. Nejlépe bezprostředně po vložení pak můžeme objekt bez problémů smazat (tedy pokud jej nepotřebujeme), vrstvy se v dokumentu zachovají.

idpred2-6f.jpg

Snadno lze sady vrstev přenášet či vytvářet s pomocí skriptů. Odpovídající výklad jsme dříve nabídli v rámci našeho seriálu o skriptování InDesignu.

Nastavení uživatelských formátů stránek

Ještě jiným netriviálním nastavením jsou pojmenované uživatelské formáty stránek. Hodit se mohou v případě, kdy uživatel často pracuje s neobvyklými formáty, například pro obaly CD, postery, skládačky atp. Takto nastavené formáty lze použít v odpovídajících dialozích pro tvorbu nového dokumentu či vytvoření přednastavení dokumentu. (Jinak lze uvedenou záležitost řešit například použitím šablon.)

idpred2-8f.jpg

K vytvoření uživatelských formátů je třeba editovat soubor New Doc Sizes.txt, jehož výchozí umístění je ve složce instalace InDesignu Presets (tedy ve Windows je toto výchozí umístění <název_disku>\Program Files\Adobe InDesign CS2\Presets). Daný soubor lze upravit libovolným textovým editorem, tedy třeba Zápisníkem Windows či TextEditem Mac OS X.

idpred2-7f.jpg

Definování uživatelských formátů je pak snadné, zápis má vždy podobu řádku, sestávajícího z trojice Název formátu, šířka a výška. Dané položky lze oddělit buďto vícenásobnými mezerami, nebo tabulátory, název může obsahovat i mezery. Údaje o šířce či výšce lze zadat v různých jednotkách (cm, mm, palce aj.), možné je použití různých označení jednotek v rámci jedné definice formátu. Dočasně je možno určitá nastavení před InDesignem skrýt, pokud na začátek řádku vložíme středník. Podrobnější popis práce s danými nastaveními je obsažen přímo ve zmíněném dokumentu.

Praktické je, že poté, co daný dokument editujeme a uložíme, promítnou se nastavení bezprostředně do prostředí InDesignu (tj. bez nutnosti restartu toho programu). Toho lze využít při počátečním "odladění" správnosti daných nastavení. Nastavení pak lze přenášet i mezi pracovišti, a sjednotit tak použití určitých formátů.

Obsah seriálu (více o seriálu):

Tématické zařazení:

 » Rubriky  » VSE  

 » Rubriky  » Go verze  

 » Rubriky  » Sazba  

 » Rubriky  » Polygrafie  

 » Rubriky  » Software  

 

 

 

Poptávka bazar

 

Přihlášení k mému účtu

Uživatelské jméno:

Heslo: