Povídání o písmu - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

Odběr fotomagazínu

Fotografický magazín "iZIN IDIF" každý týden ve Vašem e-mailu.
Co nového ve světě fotografie!

 

Zadejte Vaši e-mailovou adresu:

Kamarád fotí rád?

Přihlas ho k odběru fotomagazínu!

 

Zadejte e-mailovou adresu kamaráda:



Sazba

Povídání o písmu

1. září 1998, 00.00 | Dnes jsme pro vás připravili další praktické povídání o písmu - o jeho čitelnosti, konstrukci, pojmenování a vzniku.

HLAVNÍ PÍSMOVÉ POJMY

Tiskové písmo je hotovým výrobkem, který nelze libovolně měnit a dodatečně upravovat. U písma se rozlišuje:
1.Původ (latinka, azbuka, řecké písmo, arabské, hebrejské atd.)
2.Obraz
     a) podle charakteristických kresebných znaků (klasifikačních skupin)
     b) podle kresebné verze (řezu) - základní a vyznačovací (např. kurzíva, polotučné písmo, kapitálky atd. - písmová rodina)
     c) písmena velké abecedy (verzálky) a malé abecedy (minuskule)
3.Velikost (v typografických bodech nebo v milimetrech)

ČITELNOST PÍSMA
Základní funkcí písma je jeho čitelnost. Na dobré čitelnosti se podílí mnoho činitelů, které ovlivňují čtenáře. Snahou je, aby čtení neunavovalo a písmo i celková úprava působily esteticky, doplňovaly a zvýrazňovaly obsah tiskoviny. Hlavní činitelé ovlivňující čitelnost a rozlišitelnost písma:
  • podobnost a odlišnost tvarů znaků (písmen)
  • velikost písma
  • proložení (volný prostor mezi řádkami)
  • vnitřní a vnější prosvětlení písma
  • rozdíl v tloušťce vertikálních a horizontálních tahů (duktus písma)
  • délka horních a dolních dotahů
  • šířková proporce písma
  • mezislovní mezery
  • sklon kurzívy
  • délka řádky
  • diakritická znaménka a ozdobné prvky
  • zabarvení a jakost povrchu papíru (spolu se schopností odrážet světlo)
  • barevný tón (pestrost) tiskové barvy
  • intenzita osvětlení výrobku a iradiace (tj. zdánlivé zvětšení nepotištěných míst)
Čitelnost písma u latinky určuje horní polovina obrazu. Lze se o tom přesvědčit zakrytím poloviny střední výšky písma. To znamená, že tvary horních partií písmových znaků se více podílejí na čitelnosti a rozlišitelnosti písma.

KONSTRUKCE PÍSMA
Při tvorbě tiskového písma se vychází z písmové osnovy. Pro abecedy nakreslené českými písmaři je charakteristické, že verzálky jsou nižší než horní dotahy u minusek, aby rozlišovací (diakritická) znaménka (akcenty) nepřesahovala přes kuželku písma.

Písmová osnova

NÁZVY NĚKTERÝCH KONSTRUKČNÍCH ČÁSTÍ PÍSMENE
Účaří - základna písmové osnovy, na níž jsou postaveny obrazy písmových znaků. Aby písmové znaky byly opticky stejné, přesahují oblá písmena účaří. Tomuto tahu se říká přetah.

Přetah
Duktus - výraznost kresby písma vyjádřená tloušťkou tahů písmen v poměru k jejich výšce. Rozeznáváme písma zeslabeného duktu - tenké a slabé. A naopak písma zesíleného duktu - polotučné, tučné a velmi tučné.
Duktus
Stínování - zesilování částí nebo celých tahů písmena, zvláště u dříků a oblouků. Kolmé stínování je typické pro písma statická, šikmé (diagonální) proti směru hodinových ručiček pro písma dynamická.
Tah písma - kresebný prvek písmového znaku, např. dřík, oblouk, náběh, výběh atd. Podle tvaru se rozlišuje oblý, přímý a stínovaný tah.
Dřík písmena - hlavní svislý př. šikmý, nikoli však oblý tah písmena.
Dřík
Serif (patka) - příčné zakončení tahu písmena (vodorovné, svislé nebo šikmé). Tvar serifů je jednotný v kresbě daného písma a pomáhá utvářet jeho charakter.

Serify


VZNIK A VÝVOJ TYPOGRAFICKÉ MĚRNÉ SOUSTAVY

První tiskaři, kteří byli zároveň výrobci písma, si pro své potřeby odlévali jednotlivá písma pouze se zřetelem ke kresbě, tj. k obrazu liter.
S rozvojem knihtisku však začali vzrůstat jejich požadavky na různé velikosti písma i výplňkového netisknoucího materiálu. Dále bylo nutno stanovit rozměry a poměr mezi jednotlivými stupni tak, aby se daly vzájemně doplňovat.
Do začátku 18.století žádný společný měrný systém prakticky neexistoval. Každá tiskárna používala vlastní míry odvozené od lokte, stopy nebo palce, používaného v kraji, kde se nacházela. Tento stav byl brzdou dalšího rozvoje tisku.
První, kdo upravil typografickou měrnou soustavu, byl roku 1737 francouzský písmolijec Pierre Simon Fournier(1712-1768).Za základ vzal pařížskou stopu (32,48 cm), která má 12 palců (palec=12 čárek). Fournier rozdělil jednu čárku na šest dílů a jeden díl nazval typografickým bodem. Podle počtu bodů určil a pojmenoval písmové velikosti (stupně). Tím sjednotil nejen rozměry, ale i terminologii typografického materiálu. Roku 1737 vydal přehlednou tabulku typografického měrného systému.
V rakouských zemích, a tedy i u nás, byla zavedena v roce 1840 typografická soustava pražského rodáka, písmolijce a knihaře Bohumila Haase. Ve svém systému vyšel z rakouské stopy (31,60 cm). Palec této stopy rozdělil na 36 dílků a jeden dílek nazval čtvrtpetitem. Název čvrtpetit se zachoval i v soustavě Didotově.
Další soustavou, která v této době vznikla, je anglosaská (monotypová). Jejím základem je anglická stopa (30,47 cm). Stupeň písma pica (čteno pajka) se přibližuje dnešnímu ciceru. Tato soustava se dodnes používá v Anglii, USA a Švýcarsku.

systém
stopa
cm
body
mm
Didotův francouzská 32,48 12,00 4,51
haasovský rakouská 31,60 11,65 4,35
anglosaský anglická 30,47 11,25 4,23

DIDOTOVA MĚRNÁ SOUSTAVA
François Ambroise Didot(1730-1804), francouzský knihtiskař, upřesnil a zdokonalil r. 1774 Furnierův systém a přizpůsobil ho k metrické soustavě zaváděné tehdy ve Francii. Určil, že základní jednotkou typografické měrné soustavy je typografický bod, tj. 0,3759 mm při 20°C. Jeden metr se rovná 2660 typografickým bodům. Základní délkovou mírou k měření větších rozměrů je cicero, tj. 12 typografických bodů - 4,513 mm při 20°C. Roku 1879 byla soustava znovu prověřena berlínským písmolijcem H. Bertholdem a astronomem W. Foersterem. Ti sestavili pro písmolijecké práce typometr:
30 cm=798 bodů=133 nonpareillových čtverčíků.
Tato soustava se používá téměř v celé Evropě. O její přeměně na metrickou soustavu se neuvažuje, jelikož typografická soustava je starší než metrická. V době, kdy se měření na metry začalo v Evropě zavádět, byl typografický systém již vypracován.
Ovšem s nástupem fotosazby a hlavně s nástupem počítačové sazby se metrický systém začal částečně prosazovat.


BODOVÉ VELIKOSTI PÍSEM A JEJICH POJMENOVÁNÍ

Veškerý materiál používaný v sazbě rozdělujeme na obrazový (tisknoucí) a výplňkový (netisknoucí).
velikost
název
mm
3briliant1,128
4diamant1,504
5perl1,880
6nonpareil2,256
7kolonel2,632
8petit3,009
9borgis3,385
10garamond (korpus)3,761
11breviář (descendian)4,137
12cicero4,513
14střední5,265
16tercie6,017
18parangon6,769
20text7,521
24dvoucicero1,880
28 10,530
30dva a půl cicera12,282
32dvoutercie12,034
36třícicero (kanon)13,538
40dvoutext (malý misiál15,042
42tři a půl cicera15,794
48čtyřcicero (sabon)18,052
60pěticicero22,565
72šesticicero27,078

Písmové stupně pojmenoval Pierre Simon Fournier, který vydal první dvousvazkový vzorník písem Manuel Typographique (r.1764 a r.1766). Vzorník Ukázal na potřebu různých velikostí písma pro dokonalou typografickou tvorbu.
Názvy jednotlivých stupňů jsou velmi výstižné. Např. pojmenování nejmenších stupňů (briliant, diamant, perl) vznikly proto, že skutečné vyýrobní náklady na jejich zhotovení byly skoro stejné jako hodnota některých drahokamů. Slovo petit znamená ve francouštině malý. Stupeň garamond byl pojmenován podle známého písmaře Claude Garamonda. Cicero zase podle velikosti písma prvního vydání spisů římského státníka a řečníka Marka Tulia Cicera (106-43 př.n.l.).
Využití jednotlivých stupňů písma není stejné. Volba velikosti písma závisí především na formátu a vlastní úpravě výrobku.
Např.:
slovníky, jízdní řády - 5, 6, 7 bodů
noviny, knihy malého formátu, časopisy - 7, 8 bodů
časopisy a rozsáhlá knižní díla - 9 bodů
většina knih - 10 bodů
knihy většího formátu - 11, 12 bodů
dětské knihy - 14, 16 bodů
knižky pro děti předškolního věku - 20, 24 bodů
Písmo se měří podle velikosti písmové kuželky, která nese obraz písma v bodech. Podle počtu bodů se určuje stupeň písma. Velikost obrazu písem se může v různých druzích písma od sebe lišit. Záleží na tom, v jakém poměru je střední výška písmena k písmové kuželce. Linky, ornamenty a výplňkový materiál se měří v bodech a cicerech.

Článek byl převzat ze serveru studia Comin. Další povídání o písmu naleznete na adrese http://comin.bon.cz/pismo.

Tématické zařazení:

 » Rubriky  » Sazba  

Diskuse k článku

 

Vložit nový příspěvek   Sbalit příspěvky

 

Zatím nebyl uložen žádný příspěvek, buďte první.

 

 

Vložit nový příspěvek

Jméno:

Pohlaví:

,

E-mail:

Předmět:

Příspěvek:

 

Kontrola:

Do spodního pole opište z obrázku 5 znaků:

Kód pro ověření

 

 

 

 

 

Přihlášení k mému účtu

Uživatelské jméno:

Heslo: