Osvit konvenčních tiskových desek pomocí CtP: stav po IPEXu 2002 - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

Odběr fotomagazínu

Fotografický magazín "iZIN IDIF" každý týden ve Vašem e-mailu.
Co nového ve světě fotografie!

 

Zadejte Vaši e-mailovou adresu:

Kamarád fotí rád?

Přihlas ho k odběru fotomagazínu!

 

Zadejte e-mailovou adresu kamaráda:

Poptávka práce
Soutěž

Sponzorem soutěže je:

IDIF

 

Kde se narodil známý fotograf František Drtikol?

V dnešní soutěži hrajeme o:



Reportáže

Osvit konvenčních tiskových desek pomocí CtP: stav po IPEXu 2002

6. května 2002, 00.00 | Jak vypadá po IPEX trh s osvitkami Computer to Conventional Plate, tedy z počítače přímo na konvenční tiskovou desku?

Hlavní sponzor zpravodajství
z IPEX 2002:

PRESSTEK

Partneři zpravodajství:
Grafitec
Elektronika-Navrátil
Xerox ČR
Indigo

Mediální podpora:
Printing.cz

Na trhu zařízení Computer to Plate (CtP) existuje dnes celá řada technologií používaných k přenosu obrazu na tiskovou desku. V praxi se však prosadily de facto pouze dvě - osvit s termálním nebo fialovým laserem. Technologie postavené na obou jmenovaných zobrazovacích prvcích jsou dnes již velmi vyspělé a "vychytané", a zařízení CtP se tak postupně stávají nedílnou součástí nejen zahraničních, ale pomalu i českých tiskáren. Přes řadu technologických rozdílů v konstrukci a práci s termálním nebo fialovým laserem a pochopitelně nepopiratelné přínosy do procesu výroby tiskovin mají tyto technologie jedno společné - tiskárny se po nasazení CtP musí rozloučit s konvenčními tiskovými deskami, na které tiskly mnoho let, a přejít na pro ně neznámé tiskové desky určené pro konkrétní laser a navíc prodávané za výrazně vyšší cenu než konvenční tiskové desky. Od počátku vývoje zařízení CtP se tak výrobci zaobírali výzvou vyrábět CtP jednotky pracující s konvenčními tiskovými deskami (anglicky označované Computer to Conventional Plate - CtCP), tedy se stejnými, jako se dnes používají při kopírování obrazu z filmů.

Jak je tato myšlenka stará a nepopiratelně velmi zajímavá, tak se postupem času ukázalo, že technologicky není vůbec snadno realizovatelná. Přesto dnes existují konkrétní prodávaná řešení a koncepty blížící se komerční výrobě. Ty sice nekonkurují hlavnímu proudu instalací CtP jednotek, nicméně mohou být zajímavou alternativu pro podniky se specifickými nároky.

Osvit UV zářením
Jedinou vyspělou alternativu k "běžným" CtP zařízením pracující navíc s konvenčními tiskovými deskami představují dnes CtCP jednotky využívající osvit UV zářením. Tato zařízení umožňují nejen pracovat s běžnými konvenčními tiskovými deskami, ale navíc je zpracovávají velmi rychle a ve vysoké kvalitě. V této kategorii působí dnes tři světoví výrobci - BasysPrint, Esko-Graphics a Escher-Grad. Vývojem řešení se zabývají i další firmy, ty však své řešení zatím oficiálně skoro vůbec neprezentují a tak se lze jen dohadovat, zda ve vývoji ještě pokračují (např. společnost PerkinElmer).

BasysPrint
Jednoznačně nejdál je ve vývoji CtCP jednotek společnost BasysPrint.


BasysPrint UV-Setter 710-f2

Ta jako jediná zařízení typu CtCP skutečně od veletrhu Drupa 2000 prodává a dodává a v současné době má ve světě úctyhodnou základnu přes 200 jednotek. Zařízení prodávaná pod názvem UV-Setters nepracují s laserem, ale využívají jako zdroj světla běžnou UV lampu. Její záření je směrováno přes optickou soustavu na klíčovou součást celého systému - prvek DMD (Digital Micromirror Device), vyráběný firmou Texas Instruments.


DMD čip

To je, zjednodušeně řečeno, čip o ploše palce s obrovským množstvím digitálně ovládaných mikrozrcadel. Ta jednotlivé paprsky modulují a směřují přes ostřící čočku na tiskovou desku. Každé mikrozrcadlo, kterých je nově u DMD prvků cca 1,3 milionu, představuje v základním režimu jeden pixel obrazu přenesený na tiskovou desku. Při osvitu se pak zobrazovací hlava posouvá až postupně "projede" celou plochu tiskové desky uloženou v zařízení vodorovně.


Princip vedení paprsku v jednotkách basysPrint

Na IPEX představil výrobce novou sérii UV-Setterů s označením "-f". Tyto jednotky jsou až dvojnásobně rychlé proti původním modelům. A to zejména díky novému DMD prvku s vyšším rozlišením (z původního 768x1024 bylo rozlišení zvýšeno na 1024x1280 mikrozrcadel na palec). Zvýšen byl také výkon UV lampy z původních 450 na 850 wattů umožňující vytvářet dostatečné záření pro vyšší počet mikrozrcadel. Výrobce udává i zvýšenou výdrž lampy - z původních 600 hodin na cca 2500 hodin provozu. Lampa svítí při zapnutém systému stále, takže provozní hodiny budou naskakovat poměrně rychle. Nicméně, jak bylo uvedeno, jde o běžný zdroj UV záření, jehož cena se podle basysPrintu pohybuje na úrovni 250 dolarů.
UV-Settery pracují s rozlišení 900 dpi, 1270 dpi nebo 1500 dpi (toto základní rozlišení může měnit pouze technik hardwarovým zásahem do stroje), které může uživatel zdvojnásobit zapnutím režimu mikroposunu DMD prvku (zvýšení rozlišení pak jde na úkor snížení rychlosti).
Zajímavým parametrem je rychlost stroje. Při rozlišení 1500 dpi připraví zařízení přibližně 10 negativních desek formátu B2 za hodinu. I když uváděná rychlost je hodně závislá na typu zpracovávané desky a zakázky, protože plochy, které se nemusejí exponovat, UV-Setter jednoduše přeskočí. Tzn. výrazně rychleji zpracovává zařízení negativní tiskové desky, kde je třeba svítit pouze tisknutelné plochy. Rychlost lze ještě zvýšit - buď použitím jednotky s dvěmi zobrazovacími hlavami, což je také novinka letošního IPEX, zvyšující výkon zařízení cca o 90 % (nakládání a vykládání zůstává stejně rychlé a snižuje celkovou produkční rychlost) nebo s použitím speciálních citlivějších tiskových desek.
Kvalita osvitu je u zařízení UV-Setter velmi dobrá. Na IPEX předváděl výrobce navíc i mikroskopické zvětšeniny exponovaných desek se čtvercovým tiskovým bodem o velikosti 10um. Výrobce nabízí UV-Setter ve třech formátech - 57-f (605x740), 710-f (720x1020) a 1116-f (1100x1600). Orientační cena zařízení se pohybuje od 135 000 euro za model 57-f, přes 159 000 euro za model 710-f po cca 340 000 euro za nejvyšší model. Modely lze doplnit o plnoautomatické zpracování desek s automatickým nakladačem.

Escher-Grad
Escher-Grad je výrobce, o kterém se v souvislosti s CtCP příliš nemluvilo, ale který podle svých slibů začne CtCP zařízení prodávat již letos v červnu. Na rozdíl od dalších uvedených výrobců připravuje Escher-Grad novou pouze zobrazovací jednotku, kterou plánuje postupně dodávat se všemi svými jednotkami. V červnu by měl výrobce začít s nejprodávanějším osmistránkovým formátem pod názvem Cobalt 8 Ultra. Zobrazovací jednotka se v případě tohoto výrobce skládá z 2wattového argon-iontového plynového laseru emitujícího UV záření. Plynový laser vydává po celou dobu osvitu trvalé záření jednotné intenzity, které je tak (stejně jako v případě basysPrintu) potřeba modulovat. Escher-Grad pro tento účel používá hodně netradiční řešení - speciální kapalinu a akustické vlny, které ovlivňují směr laserového paprsku. Rychlost osvitu bude záležet na stejných faktorech jako u UV-Setteru - rozlišení, typu zakázky a citlivosti tiskové desky. Podle dostupných informací bude Cobalt 8 při použití klasických tiskových desek řádově pomalejší než UV-Setter, prodáván bude za cenu cca čtvrt milionu dolarů.

Esko-Graphics
Patrně nejlepší marketing na zařízení CtCP má společnost Esko-Graphics vzniklá sloučením původních firem Purup-Eskofot a Barco Graphics. Přestože společnost bude podle svých slov na technologickém řešení CtCP zařízení pracovat ještě nejméně 18-24 měsíců, hovoří se o DICON poměrně často. DICON představuje jednotku umožňující přímý osvit klasických tiskových desek UV zářením. Původně uvedla společnosti Purup-Eskofot zařízení na Drupě 2000 - viz náš článek Budou k dispozici CtP pro běžné tiskové desky?, nicméně od té doby se zařízení nejenže nedostalo z vývojového stadia, ale patrně u něj došlo i ke konstrukčním změnám vedení UV světla na desku, o kterém nyní Esko zarytě mlčí. V původní koncepci byl osvit prováděn UV lampou, jejíž paprsky byly k desce přivedeny optickými vlákny, která sloužila místo jednotlivých laserových diod. Jedinou konkrétní informací, kterou Esko-Graphics sdělilo, je rychlost, která by DICON měla odlišovat od basysPrintu. Negativní tiskové desky ve formátu B1 by měl DICON připravovat při rozlišení 1200 dpi rychlostí až 55 desek za hodinu (v provedení se dvěma zobrazovacími hlavami), což je úctyhodná rychlost. Na druhou stranu i basysPrint své stroje neustále zrychluje (a navíc i prodává), takže bude jistě zajímavé sledovat, jak rychle se firmě Esko-Graphics podaří DICON dokončit a teprve poté bude možné obě řešení srovnávat a hodnotit.

Závěr
Jak je vidět, situace na trhu CtCP jednotek se v letošním roce příliš od situace na Drupě 2000 nezměnila. Jediný reálný hráč na tomto poli zůstává basysPrint, který si podle našeho názoru v této oblasti vede poměrně slušně. Přesto je na výsledcích vidět, že tento technologický směr "klasické" CtP neohrožuje a v budoucnu ani podle našeho názoru ohrožovat nebude. Naopak jde o zařízení nabízející alternativu těm zákazníkům, kteří ji využijí - tzn. z ekonomických nebo provozních důvodů se jim vyplatí využívat klasické tiskové desky i přes vyšší vstupní cenu jednotky.

Obsah seriálu (více o seriálu):

Tématické zařazení:

 » Rubriky  » Go verze  

 » Rubriky  » Polygrafie  

 » Rubriky  » Reportáže  

 

 

 

 

Přihlášení k mému účtu

Uživatelské jméno:

Heslo: