Trapping - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

Odběr fotomagazínu

Fotografický magazín "iZIN IDIF" každý týden ve Vašem e-mailu.
Co nového ve světě fotografie!

 

Zadejte Vaši e-mailovou adresu:

Kamarád fotí rád?

Přihlas ho k odběru fotomagazínu!

 

Zadejte e-mailovou adresu kamaráda:

Soutěž

Sponzorem soutěže je:

IDIF

 

Kde se koná výstava fotografií Luďka Vojtěchovského?

V dnešní soutěži hrajeme o:



Polygrafie

Trapping

8. října 1999, 00.00 | Přesnost soutisku je jedním z faktorů, které výrazně ovlivňují výsledný dojem z tiskoviny. Náš článek přibližuje možnosti, jež uživateli dávají běžné aplikace a metody, které se při tvorbě trappingu používají.

Přesnost soutisku je jedním z faktorů, které výrazně ovlivňují výsledný dojem z tiskoviny. Na straně předtiskové přípravy spočívá možnost řízení soutisku jednak ve znalosti konkrétní tiskové technologie a jednak právě ve správném použití trappingu. Náš článek přibližuje možnosti, jež uživateli dávají běžné aplikace a metody, které se při tvorbě trappingu používají..

Dokonalé barvy ani skvělá typografie neodstraní pocit neprofesionality, jsou-li vytištěné barvy "rozpasované". Neostré hrany a obrázky, drobné mezery mezi objekty na stránce, nečitelný text malých velikostí. To všechno mohou být příznaky nekvalitně vytištěné zakázky. Někdy jsou vzájemné posuny separací značné - pak budeme hledat chybu nejdříve v tiskárně. Zejména u náročných tiskovin nebo v okamžiku, kdy se pohybujeme "na hraně" možností zvolené tiskové technologie, je však práce tiskárny obtížná a trapping je možností, jak si kvalitní tisk pojistit. V nesprávně nastaveném nebo zcela chybějícím trappingu se může skrývat jeden z rozdílů mezi výtiskem "normálním" a výborným. V češtině se někdy pro trapping používá slovo "přetisk". Označení však není zcela šťastné, protože jak uvidíme dále, je přetisk pouze jednou z metod trappingu. My se proto (opět) přidržíme původního anglického termínu, který zachycuje řízení soutisku barevných separací souhrnně.

Simulace trappingu (Adobe Photoshop). Po sobě následují vzorek bez trappingu spasovaný a rozpasovaný, vzorek se zadaným trappingem spasovaný a rozpasovaný:





Z principu je požadavek zajistit zcela přesné spasování všech objektů ve všech separacích a na každém archu prakticky nemožný. Při běžném generování separací jsou totiž objekty překryté jinými (resp. objekty s jinou barvou) odstraněny, aby při zbytečných přetiscích nevznikaly nežádoucí barevné efekty. V místě, kde se stýkají objekty různých barev, se pak mohou objevit bílé štěrbinky. To samosebou není jediný projev chyb v soutisku, ale jde o nejčastější problém, který může trapping pomoci odstranit. Jednoduše řečeno, základní princip trappingu spočívá v tom, že nepatrně rozšíří vybrané objekty, aby se na plátech separací s jinými objekty místo dotyku překrývaly. Tím se vytvoří větší či menší rezerva proti soutiskovým chybám.

Praktické použití je přirozeně o něco složitější. Běžné aplikace pro zlom stránky (QuarkXPress, InDesign) řídí trapping pouze mezi objekty, které v nich vytvoříme, případně mezi těmito objekty a importovanou grafikou. Vlastní obsah importované grafiky nechávají bez povšimnutí. Pokud vložený obrázek trapping vyžaduje, musí být proveden již v původní grafické aplikaci (Photoshop, Illustrator). Tam, kde to není možné, lze využít možnosti trappingu přímo v RIPu nebo nasadit speciální software. V obou případech se provede kompletní trapping stránky, to znamená včetně náhlých barevných přechodů, které budou obsahovat třeba skenované fotografie nebo screenshoty - ty jsou typickým příkladem.

Podle typu užívané grafické aplikace může být trapping prováděn různými metodami. Více či méně dokonaleji a úměrně tomu mívá obsluha k dispozici různé nástroje pro jeho řízení. My budeme dnes většinou (ale nejen) vycházet z technologií a pojmů používaných firmou Adobe (v aplikacích, implementaci In-RIP trappingu v PS 3 atd.). Pozor, v konkrétních aplikacích proto nemusí být některé z dále popisovaných postupů a nástrojů dostupné, nebo mohou být jinak implementovány. Stejně tak je třeba ověřit, zda a při jakém způsobu ukládání souboru použitá aplikace informace o trappingu skutečně ukládá - např. je známo, že QuarkXPress trapping neuloží do kompozitního PS souboru. Informace o trappingu se mohou ztratit i při dalším průchodu aplikacemi zařazenými do workflow. V neposlední řadě je zapotřebí vědět, jakými možnostmi disponují používaná výstupní zařízení a jejich verze PostScriptu.

Samotné techniky trappingu ale nejsou samospasitelné. Pro jeho správné použití bychom měli znát předpokládanou technologii tisku, to znamená vlastnosti tiskových barev, zvoleného papíru i konkrétního stroje. Navrhovat trapping pouze podle vzhledu stránky má k ideálu daleko. Snadno si totiž představíme, že stejná stránka bude vyžadovat jiný trapping při plochém ofsetu na 250 g lesklou křídu a jiný při rotačním tisku na novinový papír.

Přetisk černé

Základní a asi nejjednodušší metodou trappingu je přetiskovat objekty černé barvy přes ostatní barvy. Ve svém programu máte tuto volbu pravděpodobně nastavenu jako standardní a možná jde o tak běžný postup, že jej jako metodu trappingu ani nevnímáme.

Velmi typickým příkladem je černý text na barevném pozadí. Bráno do důsledků, bez trappingu by na barevných separacích musel být prostor pro černé písmo vystřižen, a to v přesně stejné velikosti. Cokoli jiného, tedy vystřižení textu o trochu menšího nebo úplný přetisk, je již trappingem. Přestože je přetisk černé barvy v principu jednoduchým procesem, jeden moment si zaslouží více pozornosti - definice podílu černé barvy. Jde o to, kolik procent černé musí obsahovat barva, aby byla pro účely trappingu za černou ještě považována. Například při práci s velkými bodovými nárůsty jsou i černé plochy s nižším procentním podílem černé (např. 90%) již tištěny jako souvislé. Zatímco při běžném nastavení by se takový odstín choval jako jakákoliv jiná (tmavá) barva, po úpravě definice černé se na něj budou vztahovat pravidla jako pro čistou černou. V konceptu Adobe In-RIP trappingu se tento parametr nazývá Black Color Limit.

Trapping přímých a výtažkových barev

Podobně jako u černé barvy, platí i u barev ostatních několik jednoduchých pravidel, podle nichž se aplikace rozhoduje, které barvy, jak a kdy se trappingu podrobí. Standardní postup je ten, že aplikace rozšíří světlejší objekt a překryje jeho okraje přes okraje objektu tmavšího. Tak je více zachován původní dojem stránky, rozměry tmavšího a tedy výraznějšího objektu se totiž obecně nemění. Podle typu aplikace je většinou možné směr trappingu obrátit (Reverse trap). Z předchozího je jasné, že aplikace musí určit, kterou z barev považovat za světlejší a kterou za tmavší. V koncepci Adobe (InDesign, In-RIP v Adobe PS 3) se trapping provádí v případě, že rozdíl v barevnosti objektů překročí stanovenou hranici. Pro určení vztahu světlejší - tmavší se používá tzv. neutrální denzita (ND) tiskové barvy. Pro přiblížení, ND barvy zachycuje její odrazivost. Hodnoty ND je možné změřit denzitometrem, nicméně pro běžné výtažkové barvy jsou známy. Z hodnot ND tiskových barev se odvozují hodnoty barev použitých v dokumentu, přičemž vyšší hodnota popisuje tmavší barvu (kdykoliv existuje podezření, že defaultní nebo odvozené hodnoty nepopisují některou z barev, zejména přímých, přesně, je možné provést měření a správnou hodnotu dodefinovat). Použitá metoda dovoluje vytvářet také speciální trapping. Například předepsáním vyšší ND přímé barvě můžeme přinutit RIP, aby s ní z hlediska trappingu zacházel jako s čistou černou. Stejně tak je možné globálně řídit chování speciálních barev (metalické apod.).

Jiný přístup je použit v QXP (verze 3.x i 4.x pracují obdobně, jen nastavování předvoleb je v nových verzích podrobnější a názornější). Podobně jako u některých speciálních programů pro trapping má každá barva definován svůj vztah k barvám ostatním. QXP vztah mezi barvami určuje automaticky, uživatel má samozřejmě možnost defaultní nastavení přepsat a nastavit buď přetisk barev, velikost jejich překrytí (soutisku), nebo objekty bez trappingu vykrojit.

Další hodnotou, kterou potřebujeme ovlivnit, je velikost přesahu objektů, na které trapping aplikujeme. Obvykle stanovujeme jednu hodnotu jako standardní pro přesahy všech objektů na stránce. V případě potřeby lze tyto hodnoty modifikovat jak pro trappingový pár barev, tak pro jednotlivý objekt na stránce. U In-RIP koncepce Adobe se velikost, jakou barvy přesahují do černé nastavuje jako samostatná hodnota; doporučuje se určit ji jako dvojnásobek hodnoty zvolené standardně pro ostatní barvy. V této souvislosti musíme ještě zmínit jeden speciální případ. Do černé barvy se někdy pro dosažení vyšší sytosti přimíchává ještě další výtažková barva, prakticky purpurová nebo azurová. Při chybě soutisku se ale na okrajích (vnitřních nebo vnějších) takto vybarveného objektu může přidaná barva nepříjemně projevit. Lze tomu předejít, pokud mechanizmus trappingu přidanou barvu mírně "stáhne dovnitř" plochy objektu.

Odpovídající volby se v anglických verzích označují jako Trap width, Black width, Default trap apod.

Vlastní generování prvků trappingu je vlastně jednoduché. Jak jsme již řekli, podle uvedených předvoleb je vytvořen různě široký proužek okolo vybraného objektu, obecně hrany mezi barvami. U objektů kompletně složených z výtažkových barev je to stejné, jen s tím rozdílem, že v tomto případě nemusí dojít k úplnému vystřižení všech barev - i tmavší objekt může samozřejmě obsahovat v různém zastoupení všechny čtyři výtažkové barvy. Pak "nebojujeme" se štěrbinkami v bílé barvě, ale třeba ve žluté. I trapovací proužek se proto může objevit různou měrou na všech plátech.

Dobrá implementace trappingu by měla umět zahrnout i přítomnost různých speciálních barev. Již jsme se o tom podrobněji zmínili v recenzi In-Designu, jeho trapping, stejně jako celou koncepci In-RIP trappingu lze určitě za dobrou považovat. Jen připomeňme, že se můžeme setkat i s barvami speciálními - průhlednými, metalickými apod. Trapping by měl poskytovat i nástroje pro specifickou práci s nimi.

V řadě případů trapping nepotřebujeme, nebo se spokojíme s defaultním nastavením. Jsou ale situace, kdy nesprávným použitím trappingu nebo jeho vypnutím, své tiskovině zbytečně škodíme. V článku jsme se pokusili některé pojmy blíže vysvětlit, neboť rutinní použití trappingu není tak složité, jak se někdy soudí (ale není také tak jednoduché, jak se někdy soudí). Obloukem jsme se sice vyhnuli specializovaným programům, ale to může být námětem některého z příštích článků.



Článek byl převzat ze zářijového čísla polygrafického měsíčníku Svět tisku. Časopis obsahuje 98 stran za cenu 49,- Kč vč. DPH, poštovného a balného!. Zářijové číslo obsahuje již zpravodajství ze Seyboldu v San Franciscu! Neváhejte proto a předplaťte si časopis tímto formulářem.

Tématické zařazení:

 » Rubriky  » Polygrafie  

 

 

 

 

Přihlášení k mému účtu

Uživatelské jméno:

Heslo: