Další nepovedený zákon? - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

Odběr fotomagazínu

Fotografický magazín "iZIN IDIF" každý týden ve Vašem e-mailu.
Co nového ve světě fotografie!

 

Zadejte Vaši e-mailovou adresu:

Kamarád fotí rád?

Přihlas ho k odběru fotomagazínu!

 

Zadejte e-mailovou adresu kamaráda:



Polygrafie

Další nepovedený zákon?

15. ledna 2001, 00.00 | Provozujete copycentrum? Víte, že již musíte podle nového autorského zákona odvádět nemalou částku z každé prodané kopie? Kam půjdou vybrané stovky milionů?

Na počátku prosince 2000 vešel v platnost nový autorský zákon (Zákon č. 121/2000 o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů), který s sebou přináší velmi kontroverzní novinku. Konkrétně v ustanovení § 25 odst. 2 písm. e/ a v ustanoveních souvisejících se hovoří o povinnosti všech poskytovatelů rozmnožovacích služeb za úplatu odvádět z každé zhotovené kopie, která je zákazníkem zaplacena, určitou částku. Částka je určena tzv. kolektivnímu správci pro autory děl a další nositele práv, kterého představuje divadelní a literární agentura DILIA (http://www.dilia.cz). U barevné kopie činí částka 0,20 Kč a u černobílé 0,10 Kč.

Zákon se vztahuje také na samotná rozmnožovací zařízení. U těch bude do budoucna vybírán jednorázový poplatek podle pevně stanovených tabulek - např. při prodeji rozmnožovacího zařízení s kapacitou 4 až 12 rozmnoženin za minutu činí poplatek 650 Kč, u zařízení s kapacitou více než 70 rozmnoženin za minutu celých 12 000 Kč.

Nový zákon může samozřejmě zkomplikovat život mnoha copycentrům, neboť zejména poplatky odváděné z každé prodané kopie mohou představovat v úhrnu nemalé částky. Proto jsme se na názor týkající se zákona zeptali ředitele jednoho z největších tuzemských copycenter - Petra Romana ze společnosti Copy General.
Společně jsme se shodli na tom, že zákon je značně nepropracovaný a navíc jednu skupinu firem finančně zatěžuje více, než firmy jiné. Znevýhodnění má příčinu v nerovnoměrném rozložení odváděných částek. Když uvážíme, že barevná kopie stojí v současnosti něco přes 30 Kč, pak dvacetihaléřové navýšení je zanedbatelné. Při černobílé kopii, jejíž cena se pohybuje kolem 2 Kč, se však projeví desetihaléřové navýšení mnohem výrazněji. Nejzávažnější je však otázka ceny za kopii u strojů, které pro tisk používají provozně levné technologie (např. průtiskové stroje). U takových zařízení se ceny za jednu kopii pohybují často v řádu několika desítek haléřů a tak pro ně navýšení o 0,10 Kč představuje procentuálně mnohem větší zvýšení ceny.
Zákon je navíc pojat velmi "vekoryse" a obecně - v celém textu se např. pracuje s pojmem "rozmnoženina", u které není např. definován formát. Jak tedy například posuzovat kopie u zařízení zpracovávající materiály v pásech?

Nejvíce zarážející je na zákoně skutečnost, že daň se musí odvádět z jakékoli zákazníkem zaplacené kopie. Logicky by se měla platit pouze z kopií děl, jež jsou jako autorská díla registrována, ale v tomto bodě zákon hovoří jasně: "…je stanovena pevná částka za každou tiskovou rozmnoženinu zhotovovanou za úplatu, bez ohledu na to, zda požívá ochrany dle autorského práva či nikoli." Přitom autorská díla, dle slov pana Romana, tvoří asi jedno procento z celkového zakázkového objemu společnosti Copy General.

A o jak velké peníze vlastně jde? Na první pohled není pro běžného zákazníka desetník velká částka, z pohledu velkého provozovatele však jde až o několik milionů ročně. Navíc jsou ceny na trhu černobílého kopírování velmi stlačené dolu, takže jen těžko si firmy mohou dovolit platit tyto poplatky ze stávající ceny. Řešením je tedy zdražení kopie o příslušnou částku - nepřejdou ale potom zákazníci k firmám, které tento zákon nebudou respektovat?

Velmi palčivou otázku pak zákon představuje pro firmy poskytující kopírovací služby formou outsourcingu - tj. v podstatě provozováním "copycentra" přímo v prostorách některé velké společnosti. Zákon totiž hovoří tak, že poplatky za jednotlivé kopie odvádí pouze firmy, které poskytují rozmnožovací služby za úplatu (tj. nevztahuje se na kopírky umístěné např. pro vlastní potřebu ve firmách), ale v případě outsourcingu není výklad vůbec jednoznačný.

Ze znění zákona také není jasné, co si představit pod pojmem "provozovatel rozmnožovacích služeb" - nebude jednou zákon vztažen i např. na provozovatele tiskových technologií? Vždyť jak velký je rozdíl mezi klasickou digitální kopírkou a např. malonákladovým tiskem z donesené předlohy?

Co bude s vybranými penězi? Myšlenka definovaná v zákoně vychází v zásadě z dobrého úmyslu - zamezit zneužívání autorských práv. Ale upřímně řečeno - navržená cesta má velmi mnoho nejasných bodů. Jasné je, že odvedené částky, tak jak stanoví zákon, se budou rozdělovat mezi autory, kteří jsou registrováni u kolektivního správce (DILIA). Jaká část českých autorů je zde ale registrována?

Co s tím?
Podle našich dotazů se postoje firem k zákonu velmi liší. Řada jich o existenci vůbec neví, ostatní vyčkávají. Nicméně zákon vešel v platnost a firmy by do 31. ledna měly zaslat DILII první hlášení o počtu kopií poskytnutých za úplatu (formulář je umístěn také na www.dilia.cz). Velká copycentra tak pravděpodobně zvýší své ceny o uvedené částky, neboť nemohou riskovat pozdější "doplácení" odměn ze svých příjmů. Na druhou stranu nezůstanou v nečinnosti. Podle slov Petra Romana se v současné době formuje asociace poskytovatelů rozmnoženin, která bude usilovat o zrušení či změna sporných bodů nového Autorského zákona.

Tématické zařazení:

 » Rubriky  » Go verze  

 » Rubriky  » Polygrafie  

 

 

 

 

Přihlášení k mému účtu

Uživatelské jméno:

Heslo: