Color mangement v centru pozornosti - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

Odběr fotomagazínu

Fotografický magazín "iZIN IDIF" každý týden ve Vašem e-mailu.
Co nového ve světě fotografie!

 

Zadejte Vaši e-mailovou adresu:

Kamarád fotí rád?

Přihlas ho k odběru fotomagazínu!

 

Zadejte e-mailovou adresu kamaráda:



Polygrafie

Color mangement v centru pozornosti

3. srpna 1999, 00.00 | Správa barev je téma velmi aktuální. Připravili jsme proto pro vás další souhrnnou studii, která vás problematikou kompletně provede.

Pozornost věnovaná oblasti color managementu (správy barev) se za poslední dobu výrazně zvyšuje. A to zejména u té části oboru, která je založena na využití ICC profilů. Co se změnilo? Především znatelně pokročila během několika minulých let standardizace ICC profilů - řada problémových míst byla matematicky vyřešena, pokrok v technologiích přinesl jednodušší a levnější měřící nástroje. Ruku v ruce s tímto vývojem neustále rostou požadavky uživatelů na ukládání dokumentů v barevných prostorech nezávislých na konkrétních zařízeních. Je to logické, vývoj je zde poháněn kupředu rozvojem digitálních tiskových metod, multimédií i Internetu.

Není se proto co divit, že věrné barvy již nějakou dobu přestávají být doménou "vypiplaných" a drahých uzavřených systémů - zdá se, že můžeme stát na prahu nového, značného růstu objemů barevného tisku, ať již ofsetového, nebo digitálního.

Ještě před rokem či dvěma byla řada profesionálů vůči řešením na bázi ICC profilů značně skeptická. Velké firmy, jako např. Scitex nebo Heidelberg, dodávaly vyspělá, propracovaná, kompletní ale uzavřená řešení, která si mohly dovolit jen firmy s odpovídajícím obratem. Dnes dospěl vývoj do takové fáze, že ani tito velcí dodavatelé nemohou otevřené a dostupné systémy založené na ICC profilech ignorovat - naopak tuto koncepci aktivně rozvíjejí.

Vývoj často běží kupředu ve skocích - a rok 1998 zřejmě takový skok v oblasti color managementu přinesl. Zaznamenali jsme totiž dvě hlavní události, které ve svých důsledcích posunuly kvalitativně obor o řád výše.

Tou první byl masivní průnik kvality inkoustových tiskáren do oblasti, ve které mohou konkurovat dřívějším nátiskovým zařízením. Na špici pelotonu stojí bezesporu společnost EPSON, ale tuto vlnu úspěšně zachycují i Hewlett Packard, Lexmark, Cannon, Alps (bez uvedení pořadí).

Nátisky prováděné ink-jetovou technologií se sice na trhu zdárně prosazují již delší dobu, za všechny jmenujme Iris úspěšně používaný jako tzv. schvalovací nátisk (contract proof), ale zatímco zde hovoříme o zařízení v ceně desítek tisíc dolarů, výše uvedené firmy dnes zásobují trh přístroji s cenou často pod tisíc dolarů (v závislosti na formátu tisku), nebo maximálně v řádu tisíců dolarů. Epson se dostal na technologickou špičku precizní technologií, která si nevypomáhá softwarovými kouzly (ta obecně přinášejí problémy při vytváření profilů), a proto poskytující stabilní a předpokládatelný výstup. Přitom podle informací firmy Birmy (která prodává RIPy pro inkoustové tiskárny a během dvouleté smlouvy se společností Epson jich prodala na 150 000 kusů) celkem 16% uživatelů sestavy Birmy-Epson používá zařízení právě jako schvalovací nátisk. Další vývoj v této oblasti je jasný - čím dokonalejší budou zařízení a jejich profily, tím více zákazníků uzná, že shoda mezi nátiskem a výsledným tiskem je vyhovující, a přistoupí na tento způsob nátiskování. Na masovější rozvoj této oblasti bude mít jistě vliv také další nástup technologie digitálního tisku, jejíž výstup je obecně mnohem předpovídatelnější a stabilnější než při použití klasických tiskových technologií.

Jen na okraj, zmiňované ink-jetové tiskárny doposud odmítala i ta skupina uživatelů, kteří trvají na nátisku tvořeném z tiskových bodů. Vyspělé ink-jet technologie jsou ale den ode dne lepší, a již dnes dokáží dávkovat na bod jen 6 pikolitrů a tak dosáhnout průměru bodu 50 mikronů - a s tím již pomalu mohou simulovat klasický polotónový rastr.

Událostí druhou bylo uvedení Adobe Photoshopu 5.0. Ten jednak poskytuje opravdu výbornou podporu ICC color managementu, navíc však v řadě funkcí a přednastavení přímo předpokládá, že uživatel výhody color managementu využívá a má například instalován ICC profil monitoru (viz článek v tomto čísle ST).

Konzervativní reakce řady uživatelů v zahraničí byla zajímavá - někteří si vůbec upgrade nepořídili, někteří přešli zpět k Photoshopu 4, a mnozí zkrátka veškeré funkce, spojené s novým přístupem k barvám, vypnuli. Na druhé straně se ale ukazuje, že ti, kteří nové funkce využívají, pracují s větším komfortem a jsou s výsledky dokonale spokojeni.

Kam tedy kráčí systémy color managementu založeného na použití ICC profilů? Nebude v této souvislosti od věci zamyslet se nad strukturou vznikajícího trhu, potažmo nad složením potenciálních zájemců o řešení v oblasti color managementu (podle průzkumů Monaco systems). Zájemce a stávající uživatele je možné rozdělit do čtyř kategorií, které jsou samozřejmě poplatné poměrům panujících na západ od našich hranic.

I. Profesionálové v oboru tisku a pre-pressu

Tito lidé stále berou ICC systémy na vědomí jen pomalu a opatrně. Preferují důvěrně známé a odzkoušené uzavřené systémy. Přesto se i zde cosi mění a na druhé straně jde o trh, který je schopen akceptovat ceny zařízení v řádu tisíců dolarů a uživatele, kteří jsou schopni, ochotni a zvyklí věnovat vytváření profilů a kalibraci zařízení dostatek času. Zatím však stále (i když ne často) mohou být jejich nároky za hranicemi schopností současných ICC systémů.

II. Kreativní tvůrci s vysokými nároky na barvu

Uživatelé, kteří vyžadují "hodně" přesné barvy - designéři, grafici, fotografové. Tato skupina uživatelů si přeje získat vládu nad barvami, nicméně uživatelé nemají chuť investovat částky nad cca tisíc dolarů. Zároveň jsou schopni vyčlenit jen omezené množství času na veškeré potřebné úkony, jako je například vytváření profilů. Vyžadují lehce ovladatelný software bez vysokých nároků na znalosti vlastního color managementu. Je to segment, do kterého se již před časem "trefil" cenou i parametry produkt Colortron. Většina uživatelů v této skupině se doposud spoléhala na nátisky vytvářené dalšími firmami - např. specializovanými předtiskovými studii.

III. Prezentační uživatelé

Tento jazykový divnotvar je odvozen od pojmu, který užívá firma Adobe - ta pro tuto úroveň barevné věrnosti zavedla termín "representative color". Typickými uživateli jsou pracovníci v kancelářích, návrháři, marketingoví pracovníci apod. Ti potřebují bezpečné a předvídatelné barvy, třebaže bez nároku na jejich absolutní přesnost. Chtějí snadno ovladatelný a spolehlivý systém, a požadují, aby barvy na obrazovce odpovídaly barvám, které produkuje jejich lokální tiskárna. Při tisku (lokálním i např. ofsetovém) požadují "značnou" shodu. Požadují jistotu, že navržené barvy jsou tisknutelné v rámci gamutu standardního tiskového procesu a vyžadují poměrně přesné výsledky při skenování. Větší šanci na úspěch má systém s vyšší mírou automatizace práce. Tato obrovská skupina uživatelů, ochotných investovat několik stovek dolarů, neměla doposud možnost, jak za přijatelnou cenu řešit své požadavky - to se nyní mění.

IV. Nenároční profesionální a domácí uživatelé

Tato skupina uživatelů zatím nepožaduje a nepotřebuje color management. Jsou spokojeni s defaultními nastaveními svých zařízení.

I když našim podmínkám nemusí výše uvedené dělení odpovídat, alespoň na světový vývoj z něj lze jistě usuzovat. Jak je vidět, početně největší skupiny uživatelů se středními a vyššími nároky ICC systémy již dnes uspokojí, a tak se dá v nejbližší době očekávat masivní vzestup prodejů, konkurence a další poklesy cen - s útokem producentů CMS na třetí kategorii - tedy samé dobré zprávy pro věrné barvy.

Není asi lepší zakončení našeho úvodu, než konstatování z odborné sekce profesionálů na Seybold semináři v Bostonu: ICC color management má velkou budoucnost, systémy fungují - tak na co čekat?

Jak tedy funguje správa barev s ICC profily?

Systémy správy barev, založené na využití ICC profilů, jsou v současnosti jedinou možností, jak pracovat s věrnými barvami. Mohou sice existovat uživatelé s požadavky, kterým zatím tyto systémy vyhovět nedokážou, ale pak již pomohou jen postupy, založené na mnoha pokusech (a omylech) a vyžadující velké znalosti a zkušenosti, stejně jako čas a hodně finančních prostředků.

Popis principu správy barev s ICC prifily naleznete v článku Správa barev s ICC profily aneb Jak to funguje?

Práce s ICC profily jednotlivých zařízení mají svá specifika. Proto se o vytváření profilů jednotlivých zařízeních dočtete v následujících článcích:

ICC profily skeneru
ICC profily monitoru
ICC profily digitálního fotoaparátu
ICC profily ofsetového stroje
ICC profily digitálních stolních tiskáren

Color Management však nejsou jen ICC profily. Důležitou problematikou jsou i barvy, jejichž základním definicím je třeba porozumět. Bližší informace proto naleznete v článcích:

Barevné prostory a převodní profily
Převody barev mezi gamuty
Barva v předtiskové přípravě (1) - základní dělení barvy
Barva v předtiskové přípravě (2) - teoretický popis barvy

V Color Managementu je pochopitelně také velmi důležité měření. Měřicím přístrojům se věnují následující články:

Měřící přístroje v pre-pressu
X-Rite podporuje také USB rozhraní

Neméně důležité jsou samořejmě i programy, určené pro práci s ICC profily:

ColorShop

A nakonec i různé postupy, jak pracovat se správou barev v nejčastěji používaných programech v pre-pressu.

Photoshop 5.0 - profily a RGB barevné prostory

Připravil Kamil Třešňák a Petr Podhajský
Využity informace z měsíčníku Svět tisku.

Tématické zařazení:

 » Rubriky  » Polygrafie  

 

 

 

 

Přihlášení k mému účtu

Uživatelské jméno:

Heslo: