Babylon formátů - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

Odběr fotomagazínu

Fotografický magazín "iZIN IDIF" každý týden ve Vašem e-mailu.
Co nového ve světě fotografie!

 

Zadejte Vaši e-mailovou adresu:

Kamarád fotí rád?

Přihlas ho k odběru fotomagazínu!

 

Zadejte e-mailovou adresu kamaráda:



Polygrafie

Babylon formátů

25. srpna 1999, 00.00 | Jaký formát je nejlepší použít, aby zakázka v pre-pressu dopadla co nejlépe? Co přinášejí nové grafické formáty TIFF/IT a PDF/X. Jak je využít v praxi?

Asi každý, kdo rutinně přichází do styku s předtiskovou přípravou, tu situaci zná. Přes veškerou pozornost a opatrnost, vynaloženou v průběhu zpracování zakázky, se někde stala chyba.

Je to trochu paradoxní. Navzdory veškerému pokroku je stále mnoho lidí klidnějších, když se finální soubor zpracovává (svítí, nátiskuje, digitálně tiskne) na pracovišti, kde vznikl. Chybějící obrázky, zapomenuté fonty a chybné postscripty mohou způsobit nejméně několikahodinové zpoždění a dodatečné opravy v souborech, které již prošly schvalovacím procesem, a mohou být riskantním krokem.

To je v kostce jeden z důvodů, proč se dále intenzivně hledá ideální formát souboru, který mimo jiné poskytne možnost stejně dobře tisknout téměř kdekoliv a kdykoliv.

Z praktických důvodů by takový formát mohl mít formu digitální schránky a měl by nabízet následující výhody:

  • snadné a rychlé vytvoření výstupních souborů, které lze externě jen obtížně vytisknout špatně
  • pohodlný tisk (resp. softproof) náhledu podle průvodních informací ve schránce
  • možnost určitých změn dat ve schránce na poslední chvíli
  • přijatelnou velikost z hlediska přenosových rychlostí a náročnosti na zpracování při tisku (RIP).

Tlak na formáty pochází zejména z oblasti tiskové reklamy. Podíl inzerce dodávané do redakcí časopisů v digitální formě celosvětově roste a v souběhu s narůstající oblibou CTP systémů je spolehlivost formátu a jeho bezpečnost z hlediska prevence chyb klíčová.

Žádný z běžně používaných formátů není z pohledu předložených požadavků bez chyby. Pozornost odborné veřejnosti se proto stále více upírá na dva nové formáty, TIFF/IT a PDF/X. Oba dva jsou odvozeny, jak i název napovídá, ze známých předchůdců a pokud jsou použity správně, vyhovují výše uvedeným požadavkům zatím nejlépe ze všech známých souborových formátů.

TIFF/IT

Formát je odvozen z populárního formátu TIFF 6.0 z roku 1992. Jeho označení je zkratkou úplného názvu - Tagged Image File Format/Image Technology.

Jeho první verze vznikla v roce 1996, ale pro praktické použití nebyla ještě příliš vhodná pro svou zbytečně velkou pružnost. Proto poměrně rychle vznikl formát TIFF/IT-P1 (ISO 12639) a dnes, pokud hovoříme o TIFF/IT, máme na mysli právě tuto verzi. Hlavním rysem formátu je, že se skládá vlastně ze tří souborů:

  • CT soubor pro rastrovou grafiku (continuous tone data)
  • LW soubor pro text a vektorovou grafiku (linework data)
  • FP soubor (final page); tento soubor obecně obsahuje low-res náhled a doplňuje oba předchozí soubory.
Ve vývoji je další verze, TIFF/IT-P2, která přináší možnost ztrátové a bezztrátové komprese CT souboru (LW část je komprimována již ve verzi P1). Na rozdíl od stávajícího formátu P1, který v případě potřeby kombinuje několik CT a LW souborů do jednoho, bude možné v jednom P2 souboru ukládat více samostatných CT a LW souborů.

TIFF/IT formát se v zahraničí velmi dobře uchytil v reklamních agenturách a tiskových médiích; mimo jiné i díky podpoře řady výrobců (např. Scitex). Jeho výhodou, oproti formátům založeným na PDF, je snadná tvorba výstupního souboru, která není náchylná na chyby. Formát je robustní a pokud se vyskytnou nějaké problémy, výstup nelze generovat. To je další velká výhoda narozdíl od PostScriptu - v menší míře i PDF, který dokáže řadu problémových míst "pominout". Preflight a zobrazení náhledu stránky v TIFF/IT zabere oproti témuž úkonu se shodnou stránkou v PDF zhruba polovinu času, protože TIFF/IT není třeba rastrovat.

Na druhé straně má TIFF/IT jistě své limity. Běžné DTP aplikace jej neumí bez dodatečného software produkovat. Změny na poslední chvíli jsou díky rastrovému formátu obtížné a soubory jsou obecně dost velké. Tam, kde jsou tyto nevýhody určující, je místo pro další formáty.

PDF/X

Předcházející verze formátu, PDF 1.2, používaná balíkem Acrobat 3, byla v mnohých směrech pro použití ve špičkovém pre-pressu nevhodná. S Acrobatem 4 přichází verze nová, PDF 1.3, která je v tomto ohledu daleko použitelnější. Co je jí však možno stále vytknout, je přílišná pružnost. Při vytváření PDF souboru je mnoho možností, které mohou být zdrojem chyb pro výsledný tisk. Nebezpečí číhá i v okamžiku přenosu fontů (viz článek o PDF).

Problémy s tvorbou a použitím PDF vedly k vytvoření formátu PDF/X, který je - laicky řečeno -"podmnožinou" PDF. Písmeno "X" v názvu symbolizuje zjednodušení přenosu souborů (eXchange). Pokud použijeme PDF/X tam, kde je očekáván vstup souboru PDF, nemělo by se nic stát. Rozdíl je v tom, že některé vlastnosti v PDF volitelné jsou v PDF/X povinné. Jde tak o formát na míru šitý pre-pressu, na rozdíl od univerzálního PDF.

PDF/X zahrnuje ve skutečnosti dva dialekty, PDF/X-1 a PDF/X-2.
PDF/X-1 je robustní formát, který si s sebou za všech okolností nese vše potřebné pro výstup. Je tedy vhodný tam, kde si tvůrce souboru není jistý, co přesně bude mít v místě výstupu k dispozici.
PDF/X-2 dovoluje uživateli vynechat některé součásti, jako jsou fonty nebo i hi-res soubor. Pokud tvůrce souboru zná přesně situaci na vzdáleném pracovišti, je to dobrá možnost jak ušetřit čas a prostor.

V budoucnu oba zmíněné nové formáty budou zřejmě pohodlně "žít" vedle sebe. Každý dokáže splnit poněkud odlišné požadavky uživatelů, i když jejich základní cíl je shodný - vyšší spolehlivost výstupu, urychlení práce workflow systémů tam, kde se pracuje s velkým podílem digitálních materiálů z mnoha různých zdrojů. PDF a PDF/X se budou pravděpodobně rozvíjet ve shodě, i když v delším horizontu nelze vyloučit některé nekompatibility. Vztah TIFF/IT a PDF/X je provázán i tím, že PDF z principu disponuje možností vkládat celky, které nelze jednoduše do PDF převést. A tak může PDF soubor jednoduše obsahovat i TIFF/IT soubor.

TIFF/IT plug-in

Pokud vás možnosti formátu TIFF/IT zaujaly a chcete jeho používání prakticky vyzkoušet, můžete si z Internetu stáhnout funkční plug-in pro Adobe Photoshop (3.0 a vyšší), který je k dispozici zdarma. Naleznete jej na adrese www.ddap.org. Plug-in pracuje s následujícími vnitřními soubory:

  • CT, Continuous tone
  • HC, High resolution contone
  • LW, Linework
  • FP, Final page
  • BL, Binary linework
  • BP, Binary picture
  • MP, Monochrome picture.
S výjimkou FP, který je read only, jsou všechny typy souborů otevřené i pro zápis. Formáty CT, FP, BP a MP mohou být otevírány ve Photoshopu jako běžný TIFF. Pokud soubor obsahuje zbývající formáty, musí se nastavit importní formát TIFF/IT. Jestliže budete se soubory TIFF/IT experimentovat, měli byste vědět, že otevírání souborů s formáty HC a LW může být i nad síly výkonného počítače, případně otevíraný obraz může překročit fyzické limity Adobe Photoshopu. Toto nebezpečí nehrozí, pokud si jako TIFF/IT uložíte některý ze svých souborů, ale HC a LW formáty skutečných TIFF/IT souborů mohou mít po otevření nezpracovatelné objemy.

Oba formáty zachycují data ve velmi vysokém rozlišení tak, jak je produkují high-end CEPS (Color Elektronics Prepress systems). Pokud má HC formát hloubku 32 bitů a typické původní rozlišení může být i 2 400 dpi, bude mít otevřený čtvereční palec souboru objem 92 MB. Stejná plocha může dosahovat po uložení díky vysoké kompresi velikost i řádu desítek KB. Podobná situace je u formátu LW, který pracuje s hloubkou 8 bitů. Při stejném rozlišení může mít plocha čtverečního palce objem 25 MB.

Při práci s formátem LW je potřebné dávat pozor i na parametry, s nimiž soubor otevíráme. Máme k dispozici dvě volby, a to CMYK a RGB index. CMYK metoda otevře obrázek ve správných barvách, RGB index je určen jen k orientačnímu pohledu na obsah souboru, zato pracuje mnohem rychleji. Pokud bychom potom ve Photoshopu převedli soubor z indexovaných barev na CMYK a uložili, dojde k nepředvídatelným posunům v barevnosti.

Pokud ukládáme soubor ve formátu LW, po uložení dat obrázku nabízí systém ještě modifikaci tabulky barev a tady se může definovat přenos průhlednosti.



Článek byl převzat z letního dvojčísla polygrafického měsíčníku Svět tisku(celkem 152 stran informací, právě přichází do distribuce).
Svět tisku obsahuje 88 stran informací a je distribuován pouze formou přeplatného za 49,- Kč. Neváhejte proto a předplaťte si časopis tímto formulářem.

Tématické zařazení:

 » Rubriky  » Polygrafie  

 

 

 

 

Přihlášení k mému účtu

Uživatelské jméno:

Heslo: