Kompenzace expozice: naučme se ji používat - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

Odběr fotomagazínu

Fotografický magazín "iZIN IDIF" každý týden ve Vašem e-mailu.
Co nového ve světě fotografie!

 

Zadejte Vaši e-mailovou adresu:

Kamarád fotí rád?

Přihlas ho k odběru fotomagazínu!

 

Zadejte e-mailovou adresu kamaráda:

Poptávka práce
Soutěž

Sponzorem soutěže je:

IDIF

 

Kde se narodil známý fotograf František Drtikol?

V dnešní soutěži hrajeme o:



Digitální fotografie

Kompenzace expozice: naučme se ji používat

Sice kontrastní, leč expozičně dobře vyvážená scéna, kde jsou stíny, jasy ale obojí kombinované s šedou (automatika zde nebude mít problém)

9. dubna 2014, 13.20 | Minule jsme si vysvětlili, co je to automatické měření expozice a jak u digitálních fotoaparátů funguje. Dnes na toto téma úzce navážeme a ukážeme si, jak takové měření expozice můžeme přímo ovlivnit – rychle, jednoduše a bez složitých výpočtů a vzorečků. Ano! Řeč není o ničem jiném, než o expoziční kompenzaci!

 

 

Měření expozice je výborná věc, která nám (a moderním digitálním fotoaparátům) výrazně usnadňuje a urychluje práci. Bez ní už si dnes fotografování – zejména reportáž například – dovedl představit už asi málokdo (snad jen vyjma ostřílených profíků ze staré školy). Bohužel expoziční automatika však není neomylná a za jistých - specifických podmínek, selhává. Naštěstí pro takové případy jsou všechny současné fotoaparáty vybaveny praktickou funkcí: kompenzace expozice. Ta nám slouží k nápravě chyb vzniklých špatným změřením expozice automatikou fotoaparátu.

 

Etalonem je středně šedá

Jak už jsme si řekli minule, digitální fotoaparáty mají nejraději nekontrastní, mdlé scény, tj: scény, které jsou v průměru šedé! Proč? Moderní fotoaparáty jsou kalibrovány na střední šedou (18 % - odráží 18 % dopadajícího světla, leží v jasovém středu stupnice mezi černou a bílou). Automatické měření jednoduše předpokládá, že po zprůměrování scény všech hodnot jasů (EV = exposition value) bude výsledek v dané měřené oblasti roven středně šedé. A světe div se, ono to skutečně funguje. Běžná krajinná scéna ale třeba i portrétní fotografie (nefotíme-li zrovna černošku) nám po zprůměrování opravdu dá středně šedou.

 

Kdy automatika selže

Problém nastává, fotíme-li scénu, která je výrazně tmavá, nebo naopak výrazně světlá. Tj. Scény, kde převládají buď jasy a nebo stíny. Potom logicky předpoklad “průměrné odrazivosti scény” nemůže být a nebude splněn! Jak už jsme si řekli minule, automatika fotoaparátu neumí rozlišit sílu dopadajícího světla ani odrazivost předmětů ve scéně. Jednoduše nastaví kombinaci “čas → clona → ISO” tak, aby scéna byla ve výsledku středně šedá. Výrazně tmavé scény tak mají fotoaparáty tendenci přeexponovávat, hodně světlé scény naopak podexponovávat. Typickými příklady z praxe budiž noční fotografie a zasněžená krajina.

Jak a kdy kompenzovat

Přesně pro takové případy máme k dispozici funkci kompenzaci expozice, kterou přímo napravujeme chybné odchylky v měření, vedoucí k přeexpozici (výrazně tmavé scény) nebo podexpozici (výrazně světlé scény). Kompenzaci expozice přidáváme do „+“ (zesvětlujeme snímek) nebo ubíráme do „-“ (ztmavujeme). Ve výsledku nejde samozřejmě o nic jiného než o změny času či clony (popř. obojího, závisí na aktuálně nastaveném expozičním režimu). Většina přístrojů kompenzuje v rozmezí ± 2 EV (některé DSLR i více). Můžeme volit - kvůli podrobnějšímu „ladění“ - kroky po 1/2 EV nebo 1/3 EV. V praxi tedy světlé scény často potřebují kompenzaci do kladných hodnot (+), naopak výrazně tmavé scény potřebují kompenzovat do záporných hodnot (-).

Závěrem

Kompenzace expozice představuje skvělého pomocníka pro rychlou práci se světlem - expozicí, pro jasově správné vyvážení scény. Světelně náročné scény (typu: příliš tmavé, příliš světlé) potřebují velice často “popostrčit” (kompenzovat), automatické měření je zkrátka často změří chybně. V kombinaci s vhodně zvoleným způsobem měření expozice (poměrové, se zdůrazněným středem, bodové – viz minulý článek) se tak expoziční kompenzace stává silnou a účinnou zbraní v našich rukou. A jak jste na tom vy? Už umíte s kompenzací expozice pracovat a vhodně ji v praxi používat?

 

Perfektně pochopit a využívat KOMPENZACI expozice (a mnoho dalšího) vás naučím na kurzu:

Začínáme fotografovat s DSLR

 

 

Klasické krajinářské snímky, kde je scéna perfektně vyvážená a bohatá na celou škálu šedé (od jasů, přes střed až po černou) - automatika opět v pohodě!

Zde je to na pováženou: může mít automatika problém ale také nemusí. Někdy je holt cestou metoda "Pokus/Omyl"

Typicky scéna, kde automatika 100% selhává! Ve scéně jasně dominují tmavé oblasti (meření tak má tendenci jít výrazně "do přepalů")

Další typ scény (výrazně světlá), kterou nemá automatické měření nejmenší šanci zvládnout (tím spíše, chce-li ještě fotograf umocnit atmosféru tzv. "High-key" technikou), kompenzaci vždy výrazně do +

Snímky zasněžené krajiny: nejklasičtější příklad selhání automatického měření (zde kompenzujeme v podstatě vždy)

U výrazně kontrastních scén (západy/východ Slunce, rozhraní stínů/světel) narážímě na problém nízkého dynamického rozsahu. Musíme se rozhodnout, čemu dáme přednost: Světlo nebo Stín?y

Tématické zařazení:

 » Rubriky  » Digitální fotografie  

Poslat článek

Nyní máte možnost poslat odkaz článku svým přátelům:

Váš e-mail:

(Není povinný)

E-mail adresáta:

Odkaz článku:

Vzkaz:

Kontrola:

Do spodního pole opište z obrázku 5 znaků:

Kód pro ověření

 

 

 

 

 

Přihlášení k mému účtu

Uživatelské jméno:

Heslo: