Ahoj lidi,
psal jsem to už do vedlejšího tématu, tak to zkopíruji i sem - zdá se, že sem píše více lidí. Tak tedy,
musím bohužel potvrdit všechno, co tu psali přede mnou. Před více než 20-ti lety jsem profi fotil s Asahi Pentaxem 6x7 a 645, Mamiou RB67, Kievem 88, jestě předtím s Flexaretama a Rolleiflexy. Mám tedy plno středoformátových negativů a diáků, černobílé i barevné. Teď jsem to chtěl oskenovat a udělat pár desítek fotek (jakousi retro výstavu). Mohl jsem to vybrat a odnést známému do DTP studia, kde mají kvalitní skenery, dokonce i bubnové rotační. Jenže za naskenování kupodivu chtějí nemalé peníze :-)
Takže jsem podlehl reklamním PR kydům a koupil Canoscan 9000F s deklarovaným rozlišením 9600dpi x 9600 dpi. Mezi PR kecy počítám i všechny pseudotesty v periodikách. Jediné skutečné testy jsem našel na http://www.filmscanner.info/en/FilmscannerTestberichte.html, bohužel až posléze.
Musím konstatovat, že na skenování filmů je ten plochý skener pro mě skoro nepoužitelný. Reálné rozlišení (profíci skeneristi tomu říkají efektivní, jak jsem se pak dozvěděl) je sotva 1500 dpi, jak jsem zjistil skenováním filmů s čárovými testy. To znamená, že z filmu 6x6 udělám maximálně asi 8 Mpx fotku (ze změřeného rozlišení skeneru to výpočtem vychází na cca 7.3 Mpx), větší rozlišení už nemá žádné detaily navíc. Skenuji v 4800x4800, 48bit (v 9600 to nemá cenu, jenom to trvá mnohem déle, detaily navíc žádné), pak to Photoshopem opravím (škrábance, prach, narušená emulze) a zmenším na 8 Mpx a doostřím. Pokud film nemá moc velkou dynamiku nebo není moc tmavý (densita), tak to vychází relativně slušně. Mám rychlou mašinu a spoustu paměti (16 GB), tak křivky a barevnost opravuji v původním velkém provedení (co vyleze ze skeneru). Zkoušel jsem pro větší dynamiku i vícenásobné skeny (na světla a na stíny), ale není v tom podstatný rozdíl, snad až na malé snížení šumu ve stínech (také trochu více detailů ve světlech a stínech). Ale je to tak složité a časově náročné, že to nepoužívám. Černobílé negativy a diáky skenuji nakonec v barvě 48bitů, pak ve Photoshopu použiji jenom zelený kanál a udělám z toho černobílou. Bůhví proč to vychází lépe než skenování v 16-ti bitech černobíle (menší šum a lepší zrno mimo jiné). BTW, se zrnem je taky potíž. Skener ho nepříjemně zvýrazňuje na úkor detailů snímku. Je to zdrojem světla (LED), které není rozptýlené - důvodem je také mizerná optika, vzdálenost předlohy od čidla a vůbec celá konstrukce plochého skeneru. Pomáhá (záleží na druhu filmu, osvitu a vyvolání filmu) softwarově ve Photoshopu odstranit zrno (mírně) ještě před zmenšením. Tak se zachovají detaily a struktura. Následné doostření po zmenšení pak nezvýrazňuje zrno, ale skutečné detaily. Musí se ale jemně, záleží kus od kusu. Teď k barvám a profilům barev. Má to nějaký default profil, který je vzhledem ke stálosti barevné teploty LED světla zhruba použitelný. Ale lepší výsledky jsem dosáhl nastavením svého profilu pomocí zkušebního obrazce IT-8. Funguje to dobře, pokud oskenujete snímek a pak ho hodinu zpracováváte a mezitím skener odpočívá. Když skenujete více snímků hned za sebou, začnou barvy ujíždět. Je to teplotou, asi ohříváním čidla a zesilovačů (LED světlo s teplotou moc barevně neujíždí). Musí se s tím počítat a podle toho s tím pracovat. Samozřejmě, s teplotou stoupá šum, objeví se i banding (horizontální nebo vertikální čáry a pruhy) v tmavých plochách. Což je tedy také neodrušením a odfláknutým stíněním ve skeneru a nedá se toho úplně zbavit.
Co se týče původního účelu, proč jsem skener kupoval, částečně se to splnilo. Při úmorné a pečlivé práci z 6x6 formátu dostanu relativně slušné 8 Mpx fotky, které se dají tisknout na A4, pokud to dovolí motiv (nezáleží na detailech), tak i na A3. Většina lidí z výstupu nepozná rozdíl (že to není z profi skeneru). Ale odborník to vidí. Když jsem viděl vedle sebe vytištěné fotky A3 ze stejného negativu, jednou z Canoscan 9000F a z profi filmového skeneru, měl jsem chuť tu krabici hned prodat. Pokud by někoho zajímalo, jak to funguje s kinofilmem 35mm, tak je to stejné, až na to, že výsledné fotky jsou tak 2-3 Mpx, tedy jako z lepšího telefonu. Takže na kinofilm je určitě výhodné si koupit speciální filmový skener, když teď stojí od 10 tisíc korun (a vyrazíte z něj výsledek odpovídající tak 8-10 Mpx DSLR).
Závěr - záleží na tom, co kdo chce. Někomu to bude bohatě stačit. Stejně jako někdo je spokojený s černobílou fotkou v 8-mi bitech (256 úrovní šedi) a edituje ji na 6-bitovém monitoru a cítí se jako mistr světa a fotoguru, zatímco jiný potřebuje 16-bitové skenování a zpracování a editaci na 10-bitovém profi monitoru (který vyžaduje i 10-bitové výstupy barevných kanálů z profi grafické karty a připojení přes Display Port).
Doufám, že to někomu pomůže v orientaci. Fotografování zdar a napište připomínky nebo dotazy.
Ahoj lidi,
psal jsem to už do vedlejšího tématu, tak to zkopíruji i sem - zdá se, že sem píše více lidí. Tak tedy,
musím bohužel potvrdit všechno, co tu psali přede mnou. Před více než 20-ti lety jsem profi fotil s Asahi Pentaxem 6x7 a 645, Mamiou RB67, Kievem 88, jestě předtím s Flexaretama a Rolleiflexy. Mám tedy plno středoformátových negativů a diáků, černobílé i barevné. Teď jsem to chtěl oskenovat a udělat pár desítek fotek (jakousi retro výstavu). Mohl jsem to vybrat a odnést známému do DTP studia, kde mají kvalitní skenery, dokonce i bubnové rotační. Jenže za naskenování kupodivu chtějí nemalé peníze :-)
Takže jsem podlehl reklamním PR kydům a koupil Canoscan 9000F s deklarovaným rozlišením 9600dpi x 9600 dpi. Mezi PR kecy počítám i všechny pseudotesty v periodikách. Jediné skutečné testy jsem našel na http://www.filmscanner.info/en/FilmscannerTestberichte.html, bohužel až posléze.
Musím konstatovat, že na skenování filmů je ten plochý skener pro mě skoro nepoužitelný. Reálné rozlišení (profíci skeneristi tomu říkají efektivní, jak jsem se pak dozvěděl) je sotva 1500 dpi, jak jsem zjistil skenováním filmů s čárovými testy. To znamená, že z filmu 6x6 udělám maximálně asi 8 Mpx fotku (ze změřeného rozlišení skeneru to výpočtem vychází na cca 7.3 Mpx), větší rozlišení už nemá žádné detaily navíc. Skenuji v 4800x4800, 48bit (v 9600 to nemá cenu, jenom to trvá mnohem déle, detaily navíc žádné), pak to Photoshopem opravím (škrábance, prach, narušená emulze) a zmenším na 8 Mpx a doostřím. Pokud film nemá moc velkou dynamiku nebo není moc tmavý (densita), tak to vychází relativně slušně. Mám rychlou mašinu a spoustu paměti (16 GB), tak křivky a barevnost opravuji v původním velkém provedení (co vyleze ze skeneru). Zkoušel jsem pro větší dynamiku i vícenásobné skeny (na světla a na stíny), ale není v tom podstatný rozdíl, snad až na malé snížení šumu ve stínech (také trochu více detailů ve světlech a stínech). Ale je to tak složité a časově náročné, že to nepoužívám. Černobílé negativy a diáky skenuji nakonec v barvě 48bitů, pak ve Photoshopu použiji jenom zelený kanál a udělám z toho černobílou. Bůhví proč to vychází lépe než skenování v 16-ti bitech černobíle (menší šum a lepší zrno mimo jiné). BTW, se zrnem je taky potíž. Skener ho nepříjemně zvýrazňuje na úkor detailů snímku. Je to zdrojem světla (LED), které není rozptýlené - důvodem je také mizerná optika, vzdálenost předlohy od čidla a vůbec celá konstrukce plochého skeneru. Pomáhá (záleží na druhu filmu, osvitu a vyvolání filmu) softwarově ve Photoshopu odstranit zrno (mírně) ještě před zmenšením. Tak se zachovají detaily a struktura. Následné doostření po zmenšení pak nezvýrazňuje zrno, ale skutečné detaily. Musí se ale jemně, záleží kus od kusu. Teď k barvám a profilům barev. Má to nějaký default profil, který je vzhledem ke stálosti barevné teploty LED světla zhruba použitelný. Ale lepší výsledky jsem dosáhl nastavením svého profilu pomocí zkušebního obrazce IT-8. Funguje to dobře, pokud oskenujete snímek a pak ho hodinu zpracováváte a mezitím skener odpočívá. Když skenujete více snímků hned za sebou, začnou barvy ujíždět. Je to teplotou, asi ohříváním čidla a zesilovačů (LED světlo s teplotou moc barevně neujíždí). Musí se s tím počítat a podle toho s tím pracovat. Samozřejmě, s teplotou stoupá šum, objeví se i banding (horizontální nebo vertikální čáry a pruhy) v tmavých plochách. Což je tedy také neodrušením a odfláknutým stíněním ve skeneru a nedá se toho úplně zbavit.
Co se týče původního účelu, proč jsem skener kupoval, částečně se to splnilo. Při úmorné a pečlivé práci z 6x6 formátu dostanu relativně slušné 8 Mpx fotky, které se dají tisknout na A4, pokud to dovolí motiv (nezáleží na detailech), tak i na A3. Většina lidí z výstupu nepozná rozdíl (že to není z profi skeneru). Ale odborník to vidí. Když jsem viděl vedle sebe vytištěné fotky A3 ze stejného negativu, jednou z Canoscan 9000F a z profi filmového skeneru, měl jsem chuť tu krabici hned prodat. Pokud by někoho zajímalo, jak to funguje s kinofilmem 35mm, tak je to stejné, až na to, že výsledné fotky jsou tak 2-3 Mpx, tedy jako z lepšího telefonu. Takže na kinofilm je určitě výhodné si koupit speciální filmový skener, když teď stojí od 10 tisíc korun (a vyrazíte z něj výsledek odpovídající tak 8-10 Mpx DSLR).
Závěr - záleží na tom, co kdo chce. Někomu to bude bohatě stačit. Stejně jako někdo je spokojený s černobílou fotkou v 8-mi bitech (256 úrovní šedi) a edituje ji na 6-bitovém monitoru a cítí se jako mistr světa a fotoguru, zatímco jiný potřebuje 16-bitové skenování a zpracování a editaci na 10-bitovém profi monitoru (který vyžaduje i 10-bitové výstupy barevných kanálů z profi grafické karty a připojení přes Display Port).
Doufám, že to někomu pomůže v orientaci. Fotografování zdar a napište připomínky nebo dotazy.
Citovat příspěvek
