Co znamená jednotka DPI a kde se s ní můžeme setkat?

Přinášíme podrobný rozbor toho, co se skrývá pod zkratkou DPI, kde se s ní můžeme setkat a jaký má význam. Udělejte si jasno v rozlišení.

24.01.2002   Březina Jan   Photoshop   Článek  




Jednotka DPI se typicky používá pro rozlišení (anglicky resolution) nějakého zařízení. Bohužel slůvko rozlišení se v češtině používá v mnoha nejrůznějších významových variantách, což do značné míry komplikuje jeho pochopení běžným smrtelníkem. S rozlišením se můžete setkat u digitálních fotoaparátů, skenerů, tiskáren, osvitových jednotek a také třeba u monitorů. Pokud je udáváno v bodech, je situace poměrně jednoduchá, pokud se však objeví údaj v "DPI" je třeba jej správně intepretovat.

Co je to DPI?
DPI je zkratkou anglického Dot Per Inch, což přeloženo do češtiny znamená počet bodů na palec. Již z překladu je patrné, že DPI označuje v podstatě hustotu nějaké v našem případě obrazové informace. Pokud se budeme bavit o nějakém zařízení provádějícím digitalizaci obrazu (např. skener), udává rozlišení v DPI to, jak jemně je rozlišována předloha a kolik obrazové informace je získáváno. Čím vyšší je rozlišení, tím menší detaily jsou v předloze rozlišovány a zaznamenávány.
Pokud se bavíme o výstupním rozlišení (tiskárna, osvitka), pak jde naopak o to, jak jemně jsou poskládány jednotlivé obrazové body na médium. Což znamená, že čím vyšší je rozlišení, tím menší body s vyšší hustotou jsou vytvářeny.


Každý digitální obraz je mozaikou s jednotlivými obrazovými body

Jednorozměrné a dvourozměrné DPI
Protože se bavíme o zpracování obrazu, bavíme se ne o přímce, ale o ploše. To znamená, že rozlišení by mělo být udáváno jako dvourozměrná veličina, např. 600 x 1200dpi. V takovém případě první hodnota určuje hustotu bodů na řádce a druhá hustotu bodů ve sloupci. Nicméně často se můžeme setkat s uváděním pouze jednoho parametru. Např. osvitka XY má rozlišení cca 2400 dpi. V takovém případě se předpokládá, že hodnota rozlišení je v obou směrech stejná a tudíž 2400 dpi = 2400x2400 dpi. Bohužel u některých skenerů i stolních tiskáren se tato konvence nedodržuje a je uváděno vyšší z obou rozlišení. V praxi tedy 2400 dpi může být třeba 1200x2400 nebo třeba 600x2400 dpi. Tento způsob značení je pochopitelně poměrně nekorektní a pokud se tedy setkáte pouze s jedním údajem, ujistěte se jaká je realita.

Jak s DPI počítat?
Údaj v DPI slouží vždy k tomu, abychom byli schopni popsat, jak jsou rozmístěny jednotlivé body na ploše. To znamená, že bychom měli vždy počítat se třemi údaji: fyzickým počtem obrazových bodů, rozměrem plochy a rozlišením. Ze dvou těchto údajů jsme schopni dopočítat vždy třetí. Vzorce jsou jednoduché:


Různé hustoty/jemnosti "v praxi"
rozlišení [DPI]) = počet bodů / (2,54 / délka [cm])
počet bodů = rozlišení [DPI] / (2,54 / délka [cm])
délka [cm] = (2,54 * rozlišení [dpi] ) / počet bodů

Rozdíl mezi DPI a počtem obrazových bodů
Počítat s rozlišením má smysl pouze v okamžiku, kdy z nějakého důvodu zkoumám hustotu rozložení jednotlivých obrazových bodů na ploše. To znamená, že v okamžiku, kdy digitalizuji či naopak tisknu/svítím, je pro mě DPI velmi důležitým údajem. To znamená, že pokud chci dostat formát A4 při daném rozlišení 300DPI, mohu si snadno spočítat, kolik obrazových bodů má obraz obsahovat. A já, jakožto uživatel, na to musím patřičně reagovat například tím, že obraz zvětším či zmenším.
Naopak v okamžiku, kdy mohu měnit dvě z těchto tří proměnných, s obrazem se nic neděje. Proto například vůbec nezáleží na tom, jaké je nastaveno "DPI" u digitální fotografie v okamžiku, kdy je zaznamenávána. U digitálního fotoaparátu je pevně dán počet obrazových bodů a ten udává kvalitu. DPI je pouze doplňkovou informací v tomto momentu nedůležitou.

DPI, LPI, PPI, DPC, LPC a PPC
Alternativně se můžeme setkat s několika odvozenými jednotkami a jednou trochu jinak postavenou. Poměrně zřídka se můžeme setkat s tím, že je počítáno ne v palcích, nýbrž přímo v centimetrech. Pak je jednotkou DPC neboli Dot Per Centimetr nebo DPM (Dot Per Mil.). Pokud se rozlišuje rozdíl mezi "bodem" a "obrazovým bodem", pak se můžeme se zkratkou PPI, což je Pixel Per Inch.
Zcela jinou situaci však máme u jednotky LPI (Lines Per Inch), se kterou se běžně setkáváme v polygrafické praxi. LPI reflektuje stav, kdy velikost bodu není určena hustotou s jakou můžeme body vytvářet. LPI je sice přepočítatelné na DPI, ale se závislostí na takzvaném kvalitativním faktoru, který se různí dle typu zařízení a jeho nastavení. O LPI si však blíže povíme příště.

Anketa

Autor

Relevantní příspěvky z diskuzních for

1
reakcí

Velkopošný skener

Dobrý den nedokáže někdo poradit kde se dá sehnat velkoplošný skener (jaký koliv tip) použitý dík moc za

61
reakcí

Canon CanoScan 8400F nebo Epson Perfection 3170 Photo

Ahoj, Vidím, že dost lidí řeší podobný problém jako já. Uvažuji o koupi skeneru (převážně na skenování negativů) a mám tyto favority: Canon CanoScan 8400F nebo Epson Perfection 3170 Photo. Podle charakteristik jsou

33
reakcí

Ostrost při skenování diapozitivů .

Koupili jsme do fotostudia skener HP Scanjet 4890 - za účelem skenování diapozitivů . Bohužel - ani po 3 týdnech testování , zkoušení a skenování - se nám nepodařilo vyskenovat diapozitiv tak - aby výsledný sken byl

120
reakcí

jaký zakoupit skener, který mimo jiné dobře skenuje diapozitivy?

Máte někdo zkušenosti se skenování většího množství diáků? Jaký skener koupit, aby se co nejjednodušeji a přitom ve slušné kvalitě naskenovaly staré diapozitivy. Chci digitalizovat své staré dia a stejně musím koupit

54
reakcí

Výběr skeneru pro sken negativu

Tak se mi podařilo prodat moji hroznou tiskárnu EPSON Stylus Photo RX425 a budu kupovat skener... Rodiče si na tom budou skenovat nějaké papíry, ale já to chci hlavně na sken negativu, co doporučujete? Lidičky, kdo

Relevantní články