Co znamená LPI a jak si rozumí s DPI?

Zatímco v posledním díle jsme se věnovali rozlišení digitalizovaných předloh – DPI, dnes si vezmeme na mušku jednotku typickou spíše pro tiskový výstup – LPI.

31.01.2002   Šárka Wohlmuthová   Polygrafie   Článek  

Co tato magická zkratka označuje? Zjednodušeně řečeno – LPI (Lines Per Inch) definuje hustotu polotónového rastru a tím i jeho kvalitu. Číslo je vyjádřením počtu linek tiskových bodů, které je možné rozmístit na délce jednoho palce. Čím hustší rastr je, tím bude obrázek ostřejší, detaily propracovanější, přechody jemnější.

Ne vždy ale platí, že čím hustší rastr, tím lepší výsledek. Daní za hustý rastr může být menší tónová hloubka. Navíc se na cestě za dokonalostí skrývá celá řada překážek – a u tisku jsou jimi přízemní vlivy fyzického světa. Důležitá je tisková technologie, kterou hodláte použít. Důležitá je kvalita papíru a jeho savost. Důležitá je kvalita barev. Platí totiž, že body mají tendenci k jevu zvanému dot gain – nárůst tiskového bodu. V praxi si lze tento jev představit snadno – kápnete-li řídkou barvu na savý papír, rozpije se. Čím hustší barva a čím méně savý podklad – tím menší plocha, do které se barva rozpije. V rastru pracujeme s celými řadami tiskových bodů; je tedy nabíledni, že pokud bude rastr příliš hustý, může dojít ke slévání jednotlivých bodů a tím velmi nepříjemným a nezamýšleným vizuálním efektům. Slévání bodů se dá obcházet celou řadou způsobů – volbou typu tiskového bodu, volbou typu rastru a podobně.

Obecně platí, že čím nižší LPI, tím výraznější budou tiskové body na vytištěném obrázku. Laserové tiskárny tisknoucí v rozlišení 300 – 600 DPI většinou nedokážou tisknout v lepším LPI než 50 – 65. Proto kvalita takto tištěných obrázků není vysoká. Zařízení, která umožňují využívat vysokých hodnot LPI, naopak vytvářejí obrazy s jemnými přechody a téměř neznatelným rastrem. Pro novinový tisk se hodnoty LPI pohybují obvykle okolo 85, běžné publikace kolem 100 – 120 LPI, velmi kvalitní tisky pak přibližně 130 – 155 LPI.

LPI a jeho vztah k DPI

Zvolit správný poměr mezi LPI a DPI je kus umění. Pokud zvolíte příliš malé rozlišení obrázku, kvalita výsledného tisku bude nevalná; obrázek bude mít sklon k „zubatosti“, nejasným detailům, případně posterizaci. Ani opačný extrém není to pravé – zvolíte-li příliš vysoké rozlišení, kvalitu tisku to nepoznamená - zato objem dat a tudíž volné místo na vašem disku ano a pořádně. Proto i tady platí – všeho s mírou.

Především pro ofsetový tisk se často používá jednoduchá pomůcka pro přepočet: rozlišení obrázku (v DPI) by mělo mít dvojnásobnou hodnotu, než LPI zamýšleného rastru. Chcete-li při rastru 100 LPI tisknout obrázek, měl by mít rozlišení 200 DPI. Jde však o pomůcku, nikoli závazný vzorec; proto tato formulka není použitelná za všech okolností. Hodí se v případě, kdy obrázek obsahuje velké geometrické plochy a rovné hrany. Naopak v případech, kdy zpracováváte mnohamegové soubory dat, si můžete dovolit přepočet LPI x 1,5. Vždycky se vyplatí vycházet z konkrétních okolností – tisková technika, typ výstupního zařízení, účel tisku a také typ rastru. Podle posledního ze zmíněných faktorů vznikla tato přepočítávací tabulka:

Autotypický rastr do 150 LPI – koeficient 2
Autotypický rastr nad 150 LPI – koeficient 1,5
Stochastický rastr – koeficient 1

Koeficientem je míněn tzv. faktor kvality – nejde o veličinu oficiální, ale vytvořenou na základě empirických zkušeností.

I při pečlivém propočítávání je důležité nezapomenout na základní věc: veškeré propočty je nutné provádět z konečné velikosti obrázku. Pokud ho zvětšujete, vzdalujete se od optimálního rozlišení do mínusu, pokud zmenšujete, vzdalujete se zase do plusu (což s sebou na druhou stranu nese mínus v podobě zbytečných bytů dat). V případě, že si velikostí nejste jisti, radši počítejte s tou největší. A pokud jste nuceni velikost obrázku změnit, můžete provést drobnou korekci propočtu jednoduchým způsobem:

DPI = 2 x LPI x % původní velikosti
(příklad: 2 x 150 x 1.2 (má-li obrázek 120% původní velikosti).