Vždy nás velmi potěší, když můžeme našim čtenářům představit nejmodernější technologie, které opustily brány vývojových laboratoří a výrobních hal, a dokonale se aklimatizovaly v prostředí našich tiskáren.
Je tomu zhruba měsíc, kdy byl v brněnské tiskárně Point CZ s. r. o. spuštěn provoz prvního akcidenčního CtP, tedy podle našich informací první instalace technologie Computer to Plate pro archový ofset v České republice. Už jen tento fakt by měl vzbudit zájem odborné veřejnosti. Přenos dat ze studia do samotného CtP navíc neprobíhá obvyklým kabelem, nýbrž pomocí datového mikrovlnného spojení. A tak není divu, že jsme se rádi vypravili do Brna, abychom vám nyní mohli zprostředkovat podrobné informace. Poděkování za odborný výklad a praktické předvedení patří zejména Michalovi Sázavskému, který nás ochotně zasvětil do celé technologie.
O důvod více pro CtP
Dříve, než jsme se seznámili se samotnou technologií postavenou na bázi workflow Agfa Apogee a vlastním CtP zařízení Agfa Galileo VS4, zajímali jsme se o důvody jednak samotného pořízení CtP, a také, proč v Pointu padla volba právě na tuto značku a konkrétní typ. K těmto otázkám jsme dostali následující informace.
Přechod z klasické technologie osvitu filmů a následného kopírování na tiskové desky si vyžádalo zakázkové složení produkce tiskárny a požadavky klientů. Většina produkce tiskárny je středního nákladu, s čímž jsou spojené i kvantitativně větší požadavky na výrobu tiskových desek. V přímé úměře k tomu pak stojí časové nároky klientů. Oblíbený termín "včera bylo pozdě" znají asi všichni tiskaři velmi důvěrně. Při takové zakázkové skladbě se pochopitelně vyvažuje každá ušetřená minuta téměř zlatem. V Pointu byl navíc ještě jeden pádný důvod pro instalaci CtP. Více než 80 % zakázek přichází do tiskárny, respektive do studia, v datové podobě, čímž odpadá podstatná část ruční archové montáže dodaných filmů. Přičteme-li k tomu ještě nesporný nárůst kvality daný minimálně absencí "analogového" kopírování filmů na tiskové desky, pak není daleko od myšlenky k fyzické instalaci CtP technologie. Pořízení CtP představuje samozřejmě značnou investici a není ekonomicky únosné jej využívat jen pro malou část zakázkové skladby. Záměrem je tedy nasazení pro 90 - 95 % zakázek, což by z velké většiny neměl být problém, ale přesto mohou nastat situace, kdy si klient přinese svoje litografie. Jak nám bylo řečeno, pro tyto případy v Pointu neuvažují o zdlouhavé redigitalizaci filmů, nýbrž primární cestou je získání datových podkladů od klienta i za cenu, kdy by osvit kovolistů proběhl zdarma a dodané filmy se použily jen pro vizuální kontrolu souborů. Jsme-li u otázky ceny, pak i zde je CtP pro zákazníka přínosem, což při známém "cena je až na prvním místě" znamená až 30 % snížení ceny oproti klasickému postupu film-kovolist plus navíc barevný náhledový obtah tiskového archu zdarma. Jestliže některé studie hovoří o nutnosti výroby kovolistů jedním CtP pro deset tiskových věží, pak i této podmínky ekonomické návratnosti si v Pointu byli vědomi a Galileo je v podstatě optimálně vytížené, alespoň tak tomu nasvědčuje strojový park tiskárny. Posuďte sami: dva čtyřbarvové Speedmastery 74, z nichž jeden je doplněný pátou věží pro disperzní lakování, dále v tiskárně pracuje jednobarvový Speedmaster 74 a dvoubarvový Heidelberg GTO. Navíc, jestliže bude zájem okolních tiskáren, v Pointu jsou připraveni nabízet i externí osvit tiskových desek.
Dvakrát vybírej, jednou nakupuj
Podle slov ing. Michala Sázavského byly horkými kandidáty při výběru dodavatele dvě firmy - Agfa a Heidelberg. Agfa jako dodavatel vybavení pre-press studia Pointu a Heidelberg, jak již bylo uvedeno, jako producent ofsetových strojů, které tiskárna výhradně používá. Obě značky patří k firmám, které se osvědčily ať už samotnou kvalitou zařízení, tak i například servisním zázemím. Rozhodnutí, jak již víme, nakonec padlo ve prospěch CtP Agfa Galileo VS4, využívající k osvitu desek fialový laser. Nás samozřejmě zajímaly důvody této volby, které nám ing. Sázavský ochotně sdělil.
Vzhledem k citlivosti tiskových desek na denní světlo je v podstatě jedinou malou nevýhodou CtP s fialovým laserem nutnost manipulace s nevyvolanými deskami ve žlutém světle, což ostatně dokládají naše snímky. Ostatní patří do sféry předností, kterými je vyšší rychlost, levnější kovolisty a například v dlouhodobém výhledu také podstatně nižší cena fialového laseru oproti termálnímu. I s tímto faktorem bylo kalkulováno, jelikož opotřebení se pochopitelně nevyhne ani tato součást stroje. Nezanedbatelným rozhodovacím stimulem byla také rozšiřitelnost CtP na větší formát. Pouhým upgradem systému a malými konstrukčními doplňky je možné z tohoto čtyřstránkového 4-UP CtP udělat stroj pro dvojnásobný formát 8-UP. Případná investice do tiskového stroje formátu B1 tedy není podmíněná nutností nákupu nového CtP.
Kus tam a kousek támhle
V předchozím odstavci jsme již částečně odhalili samotnou technologii CtP Agfa Galileo, pojďme se tedy podívat na problematiku blíže. Jak mají v Pointu vyřešené workflow a co ten zmíněný mikrovlnný přenos dat? Nejdříve je ale třeba uvést zásadní informaci. Sídlo firmy a pre-press studio je v Brně, ale provoz tiskárny je umístěný v obci Medlov, nacházející se přibližně 20 km od Brna. Samotné CtP pracuje právě v Medlově, a to z několika důvodů. Pokud by byly tiskové desky vyráběny v Brně, bylo by je nutné dopravovat do tiskárny. To by sice vzhledem k poměrně frekventovanému pohybu mezi oběma provozovnami nebyl velký problém, ale při transportu může dojít k poškození. Stejně tak by mohlo dojít k poškození desek při manipulaci v tiskárně nebo přímo v tiskovém stroji. Je tedy mnohem výhodnější umístit CtP přímo v tiskárně.
A tak znovu, hezky od začátku. Vlastní studio vytvoří, nebo klient pošle do studia tisková data. O archovou montáž se nemusí starat, ta se již provádí v Pointu v oddělení nazývaném PrePress, a to stejné platí i pro nastavení přetisků a nasílení. Technologie In Rip Trapping automaticky nastaví přetisky a nasílení objektů při RIPování souborů, přičemž u zvlášť problematických soutisků jsou možné manuální zásahy. In Rip Trapping řeší i přetisky na rozhraní CMYK ploch se stoprocentním nasycením výtažků a např. fotografiemi, kde mohou vznikat třeba vlivem natažení papíru nepřesnosti soutisku. Pro kontrolu korektnosti dodaných dat obsluha zašle klientovi e-mailem náhled v PDF a současně na zařízení Agfajet Sherpa 43 vytiskne kontrolní barevný obtah tiskového archu. Primární funkcí Sherpy jsou pak digitální nátisky, jelikož u CtP klasický analogový nátisk typu Cromalin pochopitelně realizovat nelze. AgfaJet Sherpa používá shodný RIP jako samotné CtP, je vybavená kontrolním denzitometrem, pomocí něhož se pravidelně 1x za dva dny provádí rekalibrace. Nátisky odpovídají s věrností 97 - 98 % finálnímu tisku na lesklé křídě o gramáži 150 g/m2. Vzhledem k menšímu nárůstu tiskového bodu oproti postupu film-kovolist je samozřejmě nutná celkově odlišná kalibrace systému. Vygenerované ICC profily jsou k dispozici každému klientovi. Jakmile je korektnost souborů pro osvit tiskových desek schválená, nastupuje "pointa Pointu" - download dat do RIPu, který se spolu s CtP nachází v 20 km vzdálené tiskárně. Download se provádí pomocí mikrovlnného datového spojení s datovou průchodností cca 0,7 - 1 Mb/s. Umístění RIPu až "na druhé straně" mikrovlnného spojení je jen logické, protože rastrované soubory prošlé RIPem jsou několikanásobně datově objemnější než zdrojová data archové montáže, posílaná ve formátu PDF či EPS. V tiskárně obsluhuje CtP jeden pracovník, který na základě on-line pokynů v uživatelském rozhraní ovládá osvit tiskových desek jednotlivých zakázek. Ve stejném rozhraní pak zaznamenává realizované kovolisty, takže kontrola technologického procesu je obousměrná a přesná.
Pracovník nakládá jednotlivé tiskové desky manuálně, ale senzory osvitové jednotky Agfa Galileo po naložení zjistí její přesnou polohu a osvit se automaticky provede tak, že jednotlivé pláty jsou po naděrování a založení do automatického podavače v tiskovém stroji na 95 % přesně spasované a "mašina" je v podstatě seřízená k tisku.
Závěrečný optimismus
Point byl první, kdo v Česku spustil v praxi CtP pro archový ofset. Budou následovat další, pořídí si tuto technologii i menší tiskárny, znamená CtP technologickou smrt osvitu? Než jsme se v Brně rozloučili, zajímalo nás, jaký názor na tyto a podobné otázky má ing. Sázavský. Odpověď na sebe nenechala dlouho čekat: "Kdybychom této technologii nevěřili, určitě bychom si ji nepořizovali. CtP rozhodně budoucnost má a věříme, že schopné střední a větší tiskárny se dříve nebo později pro jeho pořízení rozhodnou také. Malé tiskařské provozy si jej s největší pravděpodobností nebudou moci dovolit. Jednak proto, že investice do celé technologie je velmi náročná, a také protože by pro malé tiskárny byla kapacita CtP nevyužitá, a tím i provoz neekonomický až ztrátový. Už proto také nevidím důvod, proč zatracovat klasický osvit, koneckonců ani naše firma s osvitem nekončí. Také z toho důvodu, že hodně svítíme právě pro malé tiskárny, které by někdy neuživily ani v porovnání s CtP relativně levnou osvitovou jednotku. Navíc se filmy z osvitové jednotky nepoužívají jen pro ofsetový tisk, ale také třeba pro sítotisk nebo tampoprint, kde CtP jako takové nemá význam."
Článek byl převzat z polygrafického měsíčníku Svět tisku.
-Petr Lindner-
Další články autora
Hodnocení článku:Relevantní články:
Hlasování
